Střípky historie

Naše cesta do minulosti tentokrát zmapuje výstavy z doby protektorátu, které přinesly důležité svědectví o rozvoji města Slaný. První dvě se konaly na přelomu let 1939 a 1940 a v roce 1941 ve Slaném, třetí pak v Praze na Starém výstavišti – v Průmyslovém paláci v dubnu 1940. Jednalo se o projekt továrníka Pály, který následovala i další města.

Slánská hudební škola je jednou z nejstarších hudebních institucí v Česku a její historie sahá až do počátku 19. století. Její vznik byl umožněn díky odkazu Františka Kašpara Brožovského, významného mecenáše kulturního života ve Slaném, který svými finančními prostředky podpořil hudební vzdělávání mladé generace.

Slánské muzeum slaví 140 let od svého založení. Jeho vznik se datuje ke dni 18.5. 1885, kdy nadšený učitel Václav Štech předložil myšlenku vytvoření muzea v Literárním odboru Občanské besedy. Návrh byl jednoznačně podpořen a rychle se začalo pracovat na jeho realizaci. Již 12. září 1886 bylo Muzeum královského města Slaného slavnostně otevřeno a zahájilo svou dlouhou cestu dějinami.

Po osvobození v květnu 1945 se Slánské noviny staly klíčovým svědkem událostí a proměn tehdejšího Československa. Od 12. května do 31. října 1945 vyšlo celkem 23 čísel, přinášejících aktuální zprávy, reflexe poválečné obnovy i každodenní život obyvatel Slaného.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně je jednou z významných historických a uměleckých památek v Čechách. Jeho původ sahá až do období mezi poslední čtvrtinou 12. a první čtvrtinou 13. století, kdy byl postaven jako románský kostel. Z této doby se dochovala část zdiva lodi, která je charakteristická půlkruhovými okénky s výraznou špaletou, typickými pro raně románskou architekturu.

Brzy se naše domácnosti rozezní hlasem veselých koledníků, kteří přinesou pomlázku ozdobenou pestrobarevnými stuhami. Abychom vám zpříjemnili čekání na svátky jara, připravili jsme pro vás poutavý souhrn historických zajímavostí o tradicích a zvycích Velikonoc. Součástí jsou také překrásné historické pohlednice ze Slaného ze sbírky Jiřího Popoviče, které dokreslují atmosféru tohoto výjimečného období. Velikonoce, zahájené čtyřicetidenním půstem začínajícím Popeleční středou, v sobě spojují křesťanskou symboliku s lidovými tradicemi. Každá postní neděle měla své zvláštní jméno a pojila se s unikátními obyčeji, jako například vynášení Morany na Smrtnou neděli či svěcení kočiček na Květnou neděli.

V malebné krajině nedaleko Vraného stojí monumentální vojenský pomník, který byl postaven v roce 1913 na památku stého výročí vojenské přehlídky koaličních vojsk za války proti Napoleonovi. Tento památník, známý jako Památník tří císařů, se nachází u silnice mezi Vraným a Perucí na místě, kde 19. srpna 1813 proběhla vojenská přehlídka rakouských, ruských a pruských armád.

Kostel sv. Václava se nachází v Ovčárech, v bývalé obci s bohatou historií, která byla v minulosti spojena s benediktinskými mnichy z Ostrova. První písemné zmínky o kostele pocházejí z roku 1465. Ovčáry jsou někdejší středověká vesnice, dnes samota v rámci města Slaného v okrese Kladno. Ovčáry leží v údolí Červeného potoka zhruba 1,5 km východně od centra Slaného, na půli cesty (rušné silnice I/16) mezi Slaným a Blahoticemi.

Městská spořitelna čp. 99 ve Slaném je významnou památkou moderní architektury, která se pyšní nejen svým estetickým vzhledem, ale i bohatou historií a kulturním významem. Po dvou letech debat o zadání zakázky byla navržena architektem Janem Rejchlem. Městská rada se rozhodla vydat stavební povolení a budova tak mohla spatřit světlo světa. Tento funkcionalistický skvost byl dokončen v roce 1931.

Gotický filiální kostel sv. apoštolů Šimona a Judy, se nachází na návrší uprostřed malebné vsi a poprvé se připomíná jako farní již v roce 1352. Vkusná a stylově citlivá rekonstrukce budovy proběhla v roce 1888 pod vedením stavitele V. Faigla ze Zlonic. Předtím však došlo k významné přestavbě v roce 1863, kdy shořela původní dřevěná věž a následně se zřítila báň.

Eduard Ingriš se narodil 11. února 1905 ve Zlonicích u Slaného do hudební rodiny. Jeho otec byl talentovaný houslista, což ovlivnilo jeho hudební dráhu již od útlého věku. Byl talentovaným hudebníkem, skladatelem i dirigentem, ale stal se také trampem, fotografem, filmařem, badatelem i dobrodruhem.

Josef Moucha, český lékař a primář, se narodil 17. září 1897 v Hradci Králové. Navzdory osobním komplikacím dosáhl řady profesních úspěchů, které výrazně ovlivnily jeho život i životy mnoha pacientů. Po absolvování novobydžovského gymnázia a lékařské fakulty se stal uznávaným odborníkem v chirurgii. Během druhé světové války a poválečného období překonal mnohá úskalí a získal respekt jako přední osobnost slánské nemocnice. Jeho život byl protkán nejen lékařskou praxí, ale i rodinnými hodnotami a odpovědností, které zdědil po svém otci. V tomto článku se podíváme na klíčové momenty jeho života, odborné úspěchy a trvalý odkaz, který zanechal v medicíně i v srdcích těch, kteří ho znali.