VÝSTŘIŽKY Z HISTORIE: Dividýlko se loučilo, čerpací stanice stále straší, celostátní finále miss v Brně, Bernardovo zahradnictví, maskovaní lupiči řádili,
V dalším výběru z historie se společně podíváme na události, které utvářely tvář města Slaného a jeho okolí. Připomeneme si dojemné loučení s Dividýlkem, ikonickou kulturní scénou, která uzavřela jednu velkou životní kapitolu. Zamyslíme se nad opuštěnou čerpací stanicí a jejím smutným dědictvím. Ohlédneme se za úspěchem Slaňačky v semifinále Miss Poupě a zároveň nahlédneme do těžkých časů, kdy region ohrožovali maskovaní lupiči. Nezapomeneme ani na slavnostní okamžik, kdy slánské prapory zazářily ve Španělském sále Pražského hradu, a uzavřeme výpravu do minulosti vzpomínkami na Bernardovo zahradnictví, jehož historie dodnes rezonuje v paměti obyvatel.
SLÁNSKÉ DIVIDÝLKO SE LOUČILO…
NA SAMÝ ZÁVĚR JEDNÉ JEHO ETAPY PŘIJEL ZAHRÁT JAROSLAV SAMSON LENK
„Už to nikdy nebude takové jako doposud,“ shodovala se většina návštěvníků, kteří přišli na závěrečné kulturní vystoupení do této letité slánské kulturní mekky.
Bývalý Hejtmanský dvůr na náměstí T. G. Masaryka byl po dlouhá léta dějištěm nepřeberného množství krásných kulturních pořadů, v nichž se představilo mnoho známých i méně známých umělců a osobností kulturního života. Ti všichni se stihli zvěčnit svým podpisem na stěnu v Dividýlkovském baru, a po letech zde vznikla unikátní sbírka autogramů slavných osobností.
Besedy, jazzové večery, folková setkání, pětadvacetiletá činnost slánského divadelního souboru Dividýlko, klubové večery – to vše je nyní nenávratně pryč. Městský úřad Slaný totiž prodal celý objekt soukromé společnosti Hejtmanský dvůr, která zde co nevidět zahájí rozsáhlou rekonstrukci. Jejím cílem je vybudování tříhvězdičkového hotelu s celou řadou dalších „pikantérií“ (např. vinotékou, salonkem, ubytovacími prostorami atd.).
Po výstavbě by mělo být v Dividýlku kulturní dění znovu obnoveno (asi za půldruhého roku), ale pravděpodobně už to nebude to, co bývalo. Za všechny přítomné to vystihl Standa Berkovec, známá postava slánského kulturního života a dlouholetý člen souboru Dividýlko: „Ať už tady bude v budoucnu cokoli, nikdy už to nebude takové jako teď. Tady končí jedna velká životní etapa a ten, kdo tady strávil kus života, to moc dobře ví – i když se třeba tváří, jakoby nic.“
S Dividýlkem se přišly rozloučit slánské kulturní osobnosti, které s ním byly dlouhodobě spjaty – herci Dividýlka i další. Mezi přítomnými nechyběli Jiří Šíma, Honza Holub, Standa Berkovec, Jaroslav Hložek, František Polata a starosta Slaného Ivo Rubik. Vzpomínalo se, vtipkovalo a tak trochu i smutnilo.
Ještě předtím však při posledním vystoupení všechny přítomné potěšil známý písničkář Jaroslav Samson Lenk. Byl stejně vynikající, jako vždy bylo celé prostředí Dividýlka i jeho osazenstvo.
SLÁNSKÉ PRAPORY NA PRAŽSKÉM HRADĚ!
SLÁNSKÝ STAROSTA IVO RUBIK ZAŽIL PŘI ZVUKU SLAVNOSTNÍCH FANFÁR DVĚ KRÁSNÉ CHVÍLE
Na nedávném plese Armády ČR, který se konal bez přítomnosti novinářů a médií ve Španělském sále Pražského hradu za účasti mnoha významných osobností politického a veřejného života, byl přítomen mimo jiné i slánský starosta RNDr. Ivo Rubik.
Královské město Slaný mělo na této slavnostní události ještě další zastoupení. Při slavnostním zahájení, za zvuku fanfár, vpochodovali do sálu vojáci s devíti prapory vojenských útvarů. Mezi nimi byl, k mému velkému překvapení, i slánský prapor, který posádka protiletadlové raketové brigády ve Slaném-Drnově obdržela od města! Po dalších fanfárách, tentokrát svatovítských, vešel do sálu pan prezident Václav Havel, doprovázen státní vlajkou a dalším praporem města Slaného. „Byl to tentýž prapor, který jsem zapůjčil z čestného místa v kanceláři starosty armádě a který se po letech slavnostně vrátil do Slaného 28. října 1999,“ uvedl hrdě starosta.
Tento prapor nechal zhotovit bývalý slánský starosta Pravoslav Vébr a předal jej tehdejší posádce v kasárnách ve Slaném. Jednalo se o vůbec první prapor, který nějaké město na počátku 90. let armádě věnovalo. „Byl to nádherný pocit, a v tu chvíli jsem byl na naše město patřičně hrdý. Vždyť si to představte – Španělský sál, místo, kudy kráčely české dějiny, prezident Václav Havel, státní vlajka, hymna… a spolu s nimi i prapor královského města Slaného,“ dodal Ivo Rubik.
Jeho nadšení nezkalila ani poněkud snobská atmosféra celé události, která mu, jak sám přiznal, příliš nevyhovovala.
BRAVO, KATKO, TEĎ JIM TO UKAŽ I NA CELOSTÁTNÍM FINÁLE MISS V BRNĚ!
TAKÉ SEMIFINÁLE SOUTĚŽE MISS POUPĚ 2000 VYHRÁLA SLAŇAČKA
Slaný se pomalu, ale jistě stává městem nejúspěšnějších missek. Je to tak, neboť v loňském roce se vítězka základního kola Dívka 1999 Jana Tlustá ze Slaného dokázala prosadit v semifinále (znovu vyhrála) a v celostátním finále obsadila skvělou sedmou příčku.
Nyní se historie opět opakuje – z 2. místa v základním kole soutěže Miss Poupě 2000 (dívky 13–15 let) postupuje do pražského semifinále čtrnáctiletá Kateřina Kindlová, která ve velké konkurenci dívek z Prahy, Berouna, Neratovic a Mladé Boleslavi všem „vypaluje rybník“ a stává se vítězkou!
„Bylo to fantastické. Když jsme se dozvěděli, že vyhrála, začali jsme všichni v hledišti hrozně křičet nadšením. Katka stála na pódiu a kroutila nevěřícně hlavou. Byl to další velký slánský úspěch,“ říká pracovnice Domu dětí a mládeže ve Slaném Naďa Krunclová, jedna z hlavních organizátorek soutěže Miss Poupě ve Slaném, a dodává: „Všechny naše dívky, které do semifinále postoupily – Veronika Pichová (Miss Poupě základního kola), Katka Hlebcová a Katka Kindlová – si počínaly skvěle. Ve všech disciplínách vynikaly. Bylo vidět, že slánská porota v základním kole vybrala opravdu dobře.“
Semifinále soutěže Miss Poupě se letos mohla zúčastnit i loňská vítězka soutěže Dívka 1999 Jana Tlustá, ale kvůli zvýšené teplotě ji do Prahy nepustili. Vše si může vynahradit ještě v letošní soutěži Dívka, která právě probíhá. Už o Velikonocích by měla bojovat o postup do finále v Horním Bříze.
A ještě pár zajímavostí k semifinálové soutěži: v Praze vše uváděli dva moderátoři jistého pražského rádia – nebyli nic moc, stejně jako prostředí branického divadla. Velmi stísněný prostor soutěžícím moc neseděl. Zlaté slánské divadlo!
V hledišti nechyběla ani známá herečka Veronika Žilková, jejíž dcera také soutěžila, ale do trojice nejlepších se neprosadila. Naše Kateřina Kindlová zvítězila před mladoboleslavskými dívkami Katkou Procházkovou a Michalou Dvořákovou.
„Finále v Brně si celé musí účastnice financovat samy. S Katkou pojedou rodiče, kteří jí zaplatí potřebné oblečení, ubytování a cestu,“ uvádí Naďa Krunclová a dodává: „I přes všechno je to velká životní událost. Celé Slaný bude Katce určitě moc držet palce.“
Už v prvním soutěžním dni čekalo na semifinalistky několik disciplín – praktické úkoly, práce na počítači. Druhý den přišlo velké finále, v němž 16 dívek absolvovalo promenádu v plavkách a večerních šatech, rozhovor s moderátorem a volnou disciplínu. V ní Veronika Pichová předvedla své velké recitátorské umění, Katce Hlebcové se v taneční ukázce povedl neuvěřitelně těžký taneční prvek – tzv. „zvedačka“, což radostí obrečela. Vítězka Kateřina Kindlová pro změnu bojovala po celé dva soutěžní dny s nepříjemným kašlem, brala medikamenty a hrála ve volné disciplíně na flétnu, což jí kašel velmi komplikoval. Nakonec vše ale zvládla výborně.
Slánský Dům dětí vypravil na pražské semifinále soutěže Miss Poupě i autobus, takže slánská „želízka v ohni“ měla na pódiu velkou podporu i v hledišti. Kateřinu Kindlovou hned po tomto velkém vítězství čeká příprava na červnové finále v Brně. Už nyní odjíždí do Brna na soutěžní soustředění. Pokud by uspěla i v celostátním finále, může postoupit na mezinárodní soutěž Miss Poupě Europe!
Takže, Kateřino, zlom vaz a hodně štěstí!
Honza Šícha
BÝVALÁ ČERPACÍ STANICE STÁLE STRAŠÍ VŮNÍ BENZÍNU
Nepřehlédnutelné torzo bývalé čerpací stanice akciové společnosti Benzina vítá každého, kdo přijíždí směrem od Karlových Varů. Sklo z rozbitých výloh, obaly od olejů, pneumatiky, domovní odpad a výkaly jen dokreslují obraz její zkázy.
Naprosto zdemolovaný objekt není však jen další poskvrnou na tváři našeho města, ale může představovat reálné nebezpečí pro jeho občany. Společnost Benzina byla poté, co byl v listopadu 1998 provoz této čerpací stanice ukončen, vyzvána, aby provedla nezbytná opatření spojená s ukončením jejího provozu a sdělila, jakým způsobem bude postupováno při odstraňování této stavby. V odpovědi na tuto výzvu Benzina uvedla, že nádrže i potrubní rozvody byly vyčištěny a výdejní stojany demontovány. Zda byly nádrže i potrubí skutečně vyčištěny, nikdo neví – neexistuje totiž žádný doklad o provedení těchto prací. Evidentní je pouze to, že byly demontovány výdejní stojany.
Podle odborníků z oblasti požární ochrany hrozí, že při neodborné manipulaci s otevřeným ohněm v prostoru nádrží by s největší pravděpodobností mohlo dojít ke vznícení stále přítomných benzínových výparů, případně k jejich explozi.
Místnosti bývalého prodejního kiosku již na první pohled připomínají skládku komunálního odpadu. Odkrytá odpadní jímka, která není nijak zabezpečená, představuje nebezpečí zejména pro děti, které si do okolí bývalé čerpací stanice chodí hrát.
Podle informací, které nám sdělil vedoucí odboru péče o majetek společnosti Benzina, Ing. Picek, stále probíhají jednání se zájemcem o využití této bývalé čerpací stanice. Společnost Benzina však v žádném případě necítí zodpovědnost za její současný stav. V polovině března tohoto roku vydal odbor výstavby MěÚ Slaný rozhodnutí, které nařizuje majiteli objektu odstranění stavby kiosku, a to nejpozději do 31. září 2000. Pokud však akciová společnost Benzina využije svého práva a odvolá se proti tomuto rozhodnutí, může celá kauza pokračovat i v novém miléniu.
Zdroj: Slánské listy duben 2000 , Použito se svolením Vydavatelství Gelton.