STŘÍPKY Z HISTORIE: Vzpomínka na Václava Mouchu, archeologa, který obohatil historii Slaného

Letos uplynulo 10 let od úmrtí Václava Mouchy, významného archeologa a čestného občana Slaného. Pojďme společně zavzpomínat na jeho životní příběh od středoškolských nálezů až po bohatou kariéru v Archeologickém ústavu AV ČR. Je to cesta plná úspěchů a objevů, které zásadně přispěly k poznání historie Slánska. Svým dílem zanechal trvalou stopu v české historii.

PhDr. Václav Moucha, CSc., který se zasloužil o mnoho nálezů ze Slánska, byl archeolog, publicista, předseda společnosti PATRIA a od roku 2011 i čestný občan Slaného. Narodil se v roce 1933 do rodiny lékaře a primáře slánské nemocnice Josefa Mouchy. Studium započal na slánském gymnáziu a poté vystudoval prehistorii a etnografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Archeologický ústav AV ČR byla důležitá meta pro jeho profesní růst, kde získal velké množství svých pracovních zkušeností. Slánské muzeum bylo propojeno s jeho odbornou činností a jeho nálezy jsou zde uloženy.

Václav Moucha již během středoškolských studií nalezl své první historické úlovky, které podpořily jeho zájem o tento obor. Rodinné geny hrály také svou roli, protože jeho pradědeček z matčiny strany byl historiograf Karel Vladislav Zap, autor populární Českomoravské kroniky z 19. století.

Obr.: Vycházka na Slánskou horu s archeologem Dr. Mouchou, 15. května 2013, zdroj: Vlastivědné muzeum ve Slaném

Ve stopách otce jít nechtěl

„Můj otec byl lékařem ve Slaném od roku 1926 po celých dvacet let. Nikdy nenaznačil přání, abych kráčel v jeho šlépějích. Snad proto, že vycítil můj zájem o nejstarší historii. Vyrůstal jsem sice v ‚lékařské rodině‘, ale to můj vztah k medicíně jako k oboru ovlivnilo spíše záporně. Byl jsem svědkem toho, jak můj otec po vážných operacích často telefonoval do nemocnice s dotazem, jak se pacientům po operaci daří a naopak. Poznal jsem, že medicína je spojena s velkou odpovědností a snad podvědomě jsem se obával, že bych ji na svých bedrech neunesl,“ vzpomínal Václav Moucha v rozhovoru pro Slánské listy v roce 2009.

Obr.: Fotografie dvou dlouholetých velkých přátel Dr. Václava Mouchy a prof. Antonína Leopolda z roku 1985, zdroj: Kalendář Romana Kabátka 2016

Při studiích musel překonávat politické překážky

Přes všechny komplikace po roce 1948 se mu podařilo vystudovat prehistorii u profesorů Jana Filipa a Jana Eisnera a národopis u Dr. Drahomíry Stránské. Poté se stal odborným asistentem v Prehistorickém ústavu a v roce 1960 nastoupil do Archeologického ústavu AV ČR do oddělení pravěku. Od Humboldtovy nadace získal dvou semestrový pobyt na univerzitě v Marburgu mezi roky 1966–1967. V Archeologickém ústavu zastával funkci vědeckého tajemníka a stal se vedoucím oddělení záchranného výzkumu.

Vzpomínka na první setkání

„S doktorem V. Mouchou jsem se poznala krátce po svém příchodu do slánského muzea. Do muzea jsem nastoupila 9. září 1958 a hned druhý den jsem se v muzeu potkala s mladým mužem, který mi na uvítanou řekl: ‚Slečno, já jsem Moucha, a kde uvidíte nápis archeologie, nebo kartičku s tím jménem Dr. Moucha, ničeho se nedotýkejte. Já jsem archeolog,“ vzpomíná na první setkání Božena Franková, emeritní ředitelka Vlastivědného muzea ve Slaném.

Obr.: Dr. Václav Moucha, zdroj: Rozhovor s Dr. Mouchou, Slánské listy 2/2009

Na humor Dr. Mouchy nejeden z kolegů rád vzpomíná

Jeho osobitý humor dokazují vzpomínky Ireny Veverkové, historičky z kladenského muzea a tajemnice společnosti PATRIA ve Slánském obzoru: „Ihned při představování mě zaujal jeho osobitý humor: Prosím, kabát mi nedávejte na ramínko, je to kabát polní a mohl by mít z toho šok.“

Jeho oblíbený bonmot byl: „tři důchodcovská N“ (nezdržovat, neradit a nepřekážet).

Už při studiu na slánské gymnáziu tehdejší ředitel muzea podporoval mladého Václava Mouchu v jeho zájmu tím, že mu nabídl spolupráci. Byl tak nejmladším členem tehdejšího Muzejního spolku Palacký.

Obr.: Vycházka na Slánskou horu s archeologem Dr. Mouchou, 15. května 2013, zdroj: Vlastivědné muzeum ve Slaném

Srdcovkou mu byla Slánská hora 

„Slánská hora byla pro Dr. Mouchu posvátná. Miloval a sledoval její každoroční proměnu,“ popsala B. Franková z Vlastivědného muzea ve Slaném.

Od roku 1953 se ještě jako student věnoval výzkumu, později ho i na Slánské hoře vedl. V této době tu probíhala těžba čediče a hora jí musela ustupovat. Přírůstky z tohoto naleziště byly velkým přínosem pro muzeum ve Slaném. Dr. Moucha se i přes všechny své povinnosti pravidelně vracel do slánského muzea, kde se věnoval archeologickým sbírkám.

„Václav Moucha zpracoval sbírkový inventář a vybudoval archeologický depozitář. Je autorem dvou archeologických expozic. Z několika výzkumů připravil krátkodobé výstavy, které se reprízovaly v dalších muzeích. Publikoval v odborných časopisech. Kapitolu Pravěk Slaného a Slánska sepsal v Knize o Slaném, vydané v roce 1993,“ vysvětlila úspěchy Mouchy Božena Franková, z Vlastivědného muzea ve Slaném.

Regio Slanensis již 9. ročník

Dr. Moucha byl také u zrodu přednáškového cyklu s názvem: „Regio Slanensis“, který v roce 2024 proběhl již po deváté. Tato akce vzniká za podpory města Slaného a ve spolupráci s Gymnáziem Václava Beneše Třebízského ve Slaném a společností PATRIA.

Obr.: Pozvánka na letošní, již 9. ročník Regio Slanensis, zdroj: Vlastivědné muzeum ve Slaném.

Kolik archeologických nálezů za svůj život posbíral?

„Kdybychom chtěli spočítat např. keramické střepy, pak by šlo řádově o desetitisíce úlomků. Z těch se pak slepují nádoby, kterých je daleko menší počet. Jen pro lepší představu: „Na Vyhlídce“ ve Kvíci jsme v průběhu tří let prozkoumali něco málo přes čtyři sta archeologických objektů, což představuje téměř stotisíc keramických zlomků,“ popsal v rozhovoru pro Slánské listy Dr. Moucha.

„Jsem rád, že Dr. Moucha byl v roce 2014 přítomen větší části rekonstrukce slánského muzea, kterou podporoval. Vážím si rovněž pomoci Dr. Mouchy při bádání po stopách pozapomenutého slánského rodáka Jana Zacha a při přípravě Zachovy pamětní desky na jeho rodném domě ve Slaném. Myslím, že by z ní měl radost. Je to desátá pamětní deska, na jejímž vzniku se jakožto předseda společnosti PATRIA podílel. Jejího odhalení se bohužel již nedočkal,“ zavzpomínal Jan Čečrdle, ředitel Vlastivědného muzea ve Slaném.

Síň Dr. Václava Mouchy s archeologickou expozicí

Ve slánském museu pojmenovali na počest Václava Mouchy místnost s archeologickou expozicí, kterou budoval, Síní Dr. Václava Mouchy.

Obr.: Ředitel Vlastivědného muzea ve Slaném Jan Čečrdle uvádí expozici od Dr. Mouchy v roce 2010, zdroj: Vlastivědné muzeum ve Slaném

Obr.: Publikace: Silnice Praha-Slaný v pohledu archeologů 1987, zdroj: sbírka Jiřího Popoviče

Dej mi, pane, sílu, abych život přijal tak, jak je…

Jistě je ještě dost Slaňáků, kteří si pamatují statnou postavu Dr. Mouchy kráčející Slaným v jeho typickém oblečení: montérky, kostkovaná flanelová košile a na hlavě rádiovka nebo kubánka.

„Dej mi, pane, sílu, abych život přijal tak, jak je. Ty řídíš. Ne mrzoutsky, lítostivě se skleslou náladou, ne jako odcházející, ale jako vděčný a připravený ke všemu, k čemu mě ještě povoláš. A k tomu mi dej všechnu sílu a srdce,“ tato slova pronesl Dr. Moucha při převzetí titulu čestný občan Slaného v roce 2011. Jedná se o slova sv. Františka Saleského. A na zástavu srdce Václav zemřel 16. srpna 2014 v Praze.

Město ocenilo Dr. Mouchu v červnu roku 2023 také pojmenováním nové ulice vedle Multifunkční sportovní haly Háje ulicí Václava Mouchy. Jedná se o tu nejkratší z nově pojmenovaných v místě. Mouchu by jako zapřisáhlého nesportovce toto sousedství jistě pobavilo.

Zajímavost: co se skrývá pod pojmem PATRIA?

PATRIA – společnost pro ochranu kulturního dědictví, kromě jiného vydavatel ročenky Slánský obzor.

Zdroj: Informace a vzpomínky čerpány ze Slánských listů a Slánského obzoru, příspěvek vznikl ve spolupráci s Jiřím Popovičem.