Slánské cyklostezky: Budou nové pruhy pro cyklisty omezovat parkování?
Strategický dokument sloužící jako podklad k plánování cyklostezek zastupitelé zatím pouze vzali na vědomí. V návrhu se pozastavovali třeba nad úpravami v jednosměrných ulicích či omezením parkování. Vyvstala i otázka, zda je ve městě dostatek cyklistů, kteří úpravy využijí. Dokument tak poputuje k projednání dopravní komisí, která zváží přijatelnost navrhovaných změn i pro řidiče a správnost technických detailů.
Strategii vypracoval úřad ve spolupráci s dopravní fakultou ČVUT a vznikala přibližně rok. Jejím úkolem je pomoci s plánováním budoucích cyklostezek, bude technickým podkladem pro projektovou dokumentaci k nově vznikajícím cestám pro kola. Návrhy byly v září letošního roku projednávány s veřejností. Nyní byla strategie předložena ke schválení zastupitelům města.
V návrzích bylo i několik hodně diskutovaných bodů. Zastupitelé se pozastavovali třeba u změn v ulicích Tyršova a Žižkova. V obou nyní dochází k parkování obyvatel i na straně, kde se parkovat nesmí. Tam by měl podle dokumentu vzniknout cyklistický pruh, což by silnicí ještě zúžilo a omezilo tato „nelegální parkovací místa“. To vede k otázce, kde by měli parkovat lidé, kteří jsou z nedostatku parkovacích míst nuceni parkovat i na místech, kde je to zakázáno.
Tento projekt zatím nebyl projednán dopravní komisí, která by mohla precizně zvážit úpravy navrhovaných strategií. Zastupitelé se shodli na tom, že návrhy cyklistických pruhů, které vedou cyklisty v jednosměrných ulicích do protisměru, jako v ulici Tyršova, jsou pro řidiče nepřijatelné. Proto bylo odhlasováno, že zastupitelé vzali na vědomí strategii tvorby cyklostezek a odsouhlasili její projednání dopravní komisí, která rozhodne mj. o správnosti technických detailů řešení dopravy cyklopruhů umístěných na komunikacích.
„Velký benefit je, že díky tomuto plánu dojde k napojení všech městských částí na Slaný nějakou pěší či cyklostezkou. Což podstatně zlepší cyklistickou dopravu v intravelánu města, ale také napojení těch místních částí,“ popsal Pavel Rubík, místostarosta města.
Dotace jsou zaměřené více na asfaltové povrchy.
„Považuji se za zastánce ježdění na kole. Zároveň se začínám považovat za odpůrce přebujelého systému dotací a myslím si, že exemplárním případem čerpání dotací je vytváření cyklostezek na místech, kde není potřeba. Tím myslím asfaltování řady míst v přírodě, kde by bohatě stačila cyklotrasa, kde by byla vhodnější nějaká zhutněná šotolina než vyasfaltovaná stezka,“ komentoval návrh zastupitel Jakub Širc.
„Ty stezky z dotačních titulů jsou podporovány v nějakém parametru, kterému v podstatě odpovídá pouze asfalt. Nicméně záleží také na tom, u kterého dotačního titulu se žádá. Lze si představit realizaci stezek neasfaltových, ale je to náročnější než ty asfaltové. Tato koncepce rozhodně neřeší způsob povrchů, ani to nechceme predikovat, protože záleží na konkrétním místě a financování,“ vysvětlil svůj postoj starosta Martin Hrabánek.
V připomínkách také zaznělo, aby se při tvorbě cyklostezek nezapomnělo na jejich vybavení, například na stojany a další příslušenství.