PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Zkoumání tajemné stavby u kostela sv. Gotharda

V tomto díle příběhů vás přizveme do pátrání po účelu jedné slánské budovy, o které málokdo ví. Jiří Popovič, vášnivý sběratel všeho „slaného“, objevil ve své sbírce pohlednici z roku 1912, která zachycuje tajemnou stavbu u kostela sv. Gotharda. Původně se domníval, že jde o kočárovnu, ale stavba měla pravděpodobně jiný účel. Pátrání ho zavedlo k fotografiím a kronikám, které naznačují, s čím mohla souviset. Tento objev přináší nový pohled na historii místa a odhaluje zapomenuté příběhy.

Obrázek: Pohlednice vydaná Fr. Kubešem, obchod s papírem ve Slaném, vydaná 1912

„Tímto to všechno začalo. Pohlednici vydal Fr. Kubeš, obchod s papírem ve Slaném, byla poslaná 21. VIII. 1912.  Myslel, že stavba u kostela byla kočárovna. Podobná byla u kláštera, ale to vyvrátila paní Franková ze slánského Vlastivědného muzea,“ začíná své vyprávění Jiří Popovič.

Paní Franková argumentovala, že to kočárovna nemohla být, protože jak by se tam kočáry dostaly? Branka mezi kostelem a vedlejším domem čp. 15 je na to totiž příliš úzká. Snad to mělo něco společného se školou nebo školkou, které dříve v čp. 15 byly.

Obrázek: Kresba Karel Liebscher (1851, † 1906) v Čechy. Díl 11, Rakovnicko, Slánsko a Středočeské Meziříčí. Praha  Otto, 1903. 403 s.

Obrázek: Výřez z panoramatické fotografie František Duras (*1852, +1931) z roku 1891, sbírka Vlastivědného muzea Slaný

A tak pan Popovič začal hledat v historických materiálech, fotografiích a kronikách. První stopu se podařilo najít v muzeu, na fotografii, kde je vidět stavba ze zahrady vedle presbytáře kostela. Můžete si všimnout, že konstrukce této verandy na fotografii je, na rozdíl od pohlednice, na níž jsou vidět srolované závěsy, už bez závěsů, zato porostlá popínavou rostlinou, která vyrůstá od dvou vnitřních sloupků.

Obrázek: Fotografie z archivu Vlastivědného muzea ve Slaném z roku 1922

Tato fotografie posunula pátrání o účelu stavby zase o kus dál. „Popisek na fotce potvrdil možnou souvislost stavby s mateřskou školou, ale naskýtala se otázka, od kdy tam veranda byla,“ uvedl Jiří Popovič.

Jak určit období, kdy veranda sloužila dětem?

„Hledal jsem dál a našel jsem pohlednici nadepsanou „Slaný před 40 lety“ vydanou v roce 1910. Na té je viditelné, že tehdy, tj. kolem roku 1870, probíhala v místech jižně od kostela stavební činnost (také na severní straně). V úrovní hradeb je pravděpodobně pozůstatek dřívějšího objektu s otvorem, který byl začleněn do pozdější stavby verandy, stejně jako příčná stěna. Dřívější stavbou mohla být Červená bašta, která je zobrazena na starých vedutách. Její přesnou polohu a podobu dnes neznáme. Určitě to ale není stavba výše v Šultysově ulici, o které se často uvádí, že se o Červenou baštu jedná. Ta je novodobá záležitost, kterou zbudoval na svém pozemku veterinář městských jatek Běhounek,“ vysvětluje Popovič možné časové ohraničení stavby verandy.

Obrázek: Pohlednice „Slaný před 40 roky“ vydal papírník František Kubeš v roce 1910

Obrázek: Výřez z pohlednice, kde můžeme vidět stavební práce na vznikající verandě

Obrázek: Pohlednice vydaná na přelomu 30. 40. let minulého století.

Obrázek: Na výřezu z pohlednice je patrné bourání zadní stěny verandy

Kdo vyhrál spor o nové prostory?

Další informace Jiří Popovič našel v Knize pamětní městské školy mateřské ve Slaném.

Obrázek: Zápis z Knihy pamětní městské školy mateřské ve Slaném

Školka, v té době nazývaná „opatrovna“, se nacházela v nevhodných prostorách a pro děti se hledala jiná alternativa.

„Opatrovna v domě soukeníka V. Tykala existovala 30 let. Tehdejší purkmistr A. Průgl, který při návštěvě ve školní budově shledal místnosti malé, nedostatečné a nezdravé, naléhal na to, aby byla přestěhována do školní budovy č. 15 vedle děkanského kostela, do bytu řídícího učitele J. Kybaly, který odcházel na trvalý odpočinek. Ale děkan J. Kandler chtěl tuto budovu získat pro chudobinec sv. Vavřince a plánoval tam mít kapli.

Tím vznikl spor, ve kterém však návrh purkmistra A. Průgla prošel, a opatrovna byla v srpnu roku 1877 přestěhována do školní budovy č. 15, kde se nacházely ještě tři třídy obecné školy chlapecké. Z bytu řídícího učitele (z kuchyňky a dvou pokojů do dvora) byla zřízena místnost pro děti a z pokoje zvaného „čeledník“ proti děkanství byl upraven byt pro opatrovnici.

Pořízeno bylo 16 nových laviček pro děti, upravena zahrada (která byla v roce 1835 založena rektorem Štikou a stála ho 50 zl.), hradební zeď byla také opravena, staré kůlny zbořeny a na jejich místě vysázeny nové stromky – 17 kaštanů ve třech řadách (mezi nimi zůstal jeden hruškový strom). Dne 15. dubna roku 1879 začala výstavba verandy pro děti. Děkan k témuž účelu postoupil 15 m² ze své děkanské zahrádky, jež bylo potřeba k narovnání stavebních čar.

Proti postavení této verandy poblíž kostela a vůbec proti stavbě na kostelním pozemku podal děkan J. Kandler protest, který však byl vyřízen v jeho neprospěch,“ uvádí se ve zmíněné knize.

Další stopa se našla v Městské kronice

Obrázek: Městská kronika, zápis z roku 1943

„V září byly ukončeny úpravy opěrných hradebních zdí v sousedství kostela sv. Gotharda a odstraněn zcela někdejší arkán před kostelní sakristií,“ uvádí kronika.

Pojďme si to tedy shrnout, veranda mohla dětem sloužit od roku 1879 do roku 1943. I když školka v čp. 15 byla až do počátku 50. let.

Obrázek: Fotografie s dvěma břízami zhruba datovaná do 60. nebo 70. let minulého století

Co v místech verandy najdeme nyní?

„Zůstala plocha pokrytá tenkou vrstvou betonu na červených cihlách. U hradeb je vyčištěná plocha s mohutným stromem. Snížená zadní stěna je na vrcholu ukončena novodobými strusko cementovými cihlami,“ popisuje Jiří Popovič, jak to na místě vypadá dnes.

Obrázek: Fotografie bývalé verandy od Jiřího Popoviče

Zajímavost na závěr: věděli jste, jaký je rozdíl mezi verandou a arkádou?

Veranda je zastřešená, prosklená nebo otevřená část bytu, domu, chaty nebo chalupy obvykle ve formě přístavby nebo okrajové části stavby. Nejčastěji se vyskytuje u objektů, které jsou určeny pro odpočinek, relaxaci a rekreaci osob, jako jsou rekreační chalupy, chaty či horské boudy.

Arkáda (z lat. arcus, oblouk) je stavební článek architektury tvořený obloukem, který nesou dvě svislé podpory, pilíře nebo sloupy. Řada oblouků nesených sloupy nebo pilíři tvoří sloupořadí. Někdy se jako arkády označuje i arkádová chodba či podloubí, z jedné nebo obou stran oddělená sloupy.

Zřejmě z toho odvozeno slovo Arkán.

Zdroj: článek vznikl ve spolupráci s Jiřím Popovičem, informace z Vlastivědného muzea Slaný, Wikipedie

Zdroj obr.: ostatní pohlednice a fotografie sbírka Jiřího Popoviče