PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Zapomenutý svědek staletí kostel svatého Václava

Kostel sv. Václava se nachází v Ovčárech, v bývalé obci s bohatou historií, která byla v minulosti spojena s benediktinskými mnichy z Ostrova. První písemné zmínky o kostele pocházejí z roku 1465. Ovčáry jsou někdejší středověká vesnice, dnes samota v rámci města Slaného v okrese Kladno. Ovčáry leží v údolí Červeného potoka zhruba 1,5 km východně od centra Slaného, na půli cesty (rušné silnice I/16) mezi Slaným a Blahoticemi.

V roce 1674, na popud hraběte Bernarda Ignáce z Martinic, prošel kostel výraznou úpravou. Další opravy následovaly v roce 1880 a později. Uvnitř kostela se nachází náhrobní kámen Jiřího Luníkovského († 1571) držitele blahotické tvrze a druhý, rozpůlený kámen se znakem, patřící slánskému měšťanu Hynku Branovskému, oba datované do roku 1551. Z hlavního oltáře sv. Václava se dochoval pouze fragment obrazu sv. Václava mezi dvěma anděly.

„Doba válečná ovčárský kostel neblaze poznamenala, ještě v roce 1672 je uváděn jako pustý. Nový majitel slánského panství a patron děkanství Bernard Ignác z Martinic kostel důkladně opravit.,“ publikace Kostel svatého Václava v Ovčárech od V.Přibyla a I.Hušákové.

Z jeho popudu byl také kostel nově zařízen, truhláři sestavili tři portálové oltářní architektury-hlavní oltář v kněžišti a při čelní stěně lodi pak dva boční.

Obr.vlevo: Jedna z nejstarších svatováclavských památek na Slánsku. Oltářní křídlo z Knovíze. Deska se svatým Václavem. Po r. 1520.

Obr. vpravo: Fragment obrazu sv. Václava z hlavního oltáře kostela v Ovčárech, kolem r. 1674.

V roce 1871 nastupuje na místo slánského děkana rodák ze Slatiny Josef Kandler (*1836 †1903) Po svém nástupu zapsal do farní kroniky: „Viděl jsem spoušť na místech svatých, zhrozil jsem se úlohy, která na mne byla kladena…“ Zděsil se nad kostelíkem: „poničená střecha, kostel otevřený, spíše skrýš tuláků a zpustlíků..“

Obr.: fotografie z roku 1984 ze sbírky Jiřího Popoviče.

V roce 1880 zahájil stavitel Antonín Frič ze Slaného práce na kostele v Ovčárech. Slánský děkan usiloval o vtisknutí nového rázu památce, proto oslovil stavitele Achilla Volfa. Ten mu vyhověl a připravil plány.

Obr.: vlevo: Obraz z někdejšího bočního oltáře kostela v Ovčárech: svatá Kateřina, svatá Rozálie (napravo), uprostřed svatý Jakub Starší, kolem roku 1674.

Obr.: vpravo: Interiér kostel sv. Václava před rekonstrukcí v roce 2003.

Podle návrhu Achilla Volfa byl postaven nový štít, nároží kněžiště opatřena kamennými kvádry a na opěrácích přidány kamenné plotny. Do kněžiště zasazena dvě novogotická okna, přičemž se ve farní pamětnici uvádí, že i ostatní okna jsou nová. Na jižní straně pak přibylo kamenné,,futro“, tesaři zhotovili nový krov a byla polo- žena krytina. Rovněž ohradní zeď získala prejzovou korunu a na severní straně byla od stěny odházena hlína a kostel odvodněn stružkami. Vznikl další vchod k silnici a okolo kostela bylo vysázeno na 30 akátových keřů.

Obr.: Pohlednice z kalendáře Slaný na rok 2010, foto Pavel Vychodil ze sbírky Jiřího Popoviče.

Ve farní kronice čteme, že „…ovčárský kostelík vyniká nad jiné chrámy vesnické i městské a vynutil už mnohému cizinci jdoucímu okolo i domácímu obdiv a dík tvůrci této vkusné budovy. Podobal se ubohý kostelíček dříve spíše stodole nežli stánku Božímu.“ Na svatého Václava 28. 9. 1880 byl za přítomnosti velkého zástupu věřících chrám slánským děkanem požehnán.

Obr.: Pohlednice z kalendáře Slaný na rok 2008, foto Pavel Vychodil ze sbírky Jiřího Popoviče.

Po další opravě v roce 1891 kostel přes dílčí péči dále chátral a období po roce 1948 pak znamenalo téměř jeho záhubu. V roce 1969, v době doznívání Pražského jara, byly učiněny kroky k jeho záchraně, a to díky úsilí slánského děkan.

Obr.: Obraz kostela sv. Václava v Ovčárech od Julie Mezerové z roku 1942.

Historie obce Ovčáry

První zmínky o vsi Ovčáry jsou z roku 1277, kdy se ve výkazech slánského proboštství ostrovských benediktinů uvádí výnos z vinice v Ovčárech. I po obdarování nově založeného královského města Slaný zůstaly benediktinům dva lány a vinice s osmi vinaři. Ves se poprvé připomíná v písemných pramenech v roce 1331.

Po husitských bouřích, kdy ves hodně utrpěla, začala slánská obec vykupovat pozemky v Ovčářích. Roku 1448 slánští konšelé koupili mlýn pod rybníkem a v roce 1465 dvůr a jeho okolí včetně rybníčku. Po účasti města Slaný na šmalkaldském povstání byla v roce 1547 ves konfiskována. Až v roce 1562 byly některé dvory v Ovčářích vráceny městu.

Obr.: fotografie z roku 1984 ze sbírky Jiřího Popoviče.

Na přelomu 16. a 17. století se některé části vsi dostaly pod správu sousedních Blahotic a panství Smečno. Po pobělohorských konfiskacích se Ovčáry staly majetkem smečenských Martiniců a během třicetileté války prakticky zanikly.

Bohoslužby

V kostele sv. Václava se bohoslužby nekonají.

Kostel sv. Václava v Ovčárech je významným historickým a kulturním dědictvím, které připomíná bohatou minulost regionu a jeho duchovní tradici. I přes turbulentní historii a změny v osídlení se kostel stal důležitým symbolem obce a její identity.

Město Slaný se v roce 2003 zasloužilo o celkovou opravu chátrajícího objektu, čímž byla zajištěna jeho ochrana a obnova.

Obr.: fotografie z roku 1984 ze sbírky Jiřího Popoviče.

Příběh propojení Sloupu vinařů a rybářů s Ovčáry

Jeho prvotní umístění neznáme, snad stál již dříve poblíž kostela sv. Václava. K jehož ohradní zdi byl přemístěn kvůli stavbě silnice do Velvar kolem roku 1840.

Obr.: Sloup vinařů a rybářů v roce 2025. Fotografie od Lukáše Kleina.

Historie a význam:

Sloup byl památníkem kvetoucího slánského vinařství a rybníkářství. V okolí sloupu se dříve nacházely vinice a rybníky, které patřily do obranného systému slánských opevnění.

Obr. vpravo: Kresba od Karla Liebschera z knihy Čechy vydáné Janem Ottou v roce 1903.

Obr. vlevo: Sloup vinařů a rybářů z roku 1875 ze Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Slánském z roku 1904. Foto František Duras.

Poničení sloupu:

„Tady byl v roce 1915 stržen splašenými koňmi z Formánkova mlýna, následně „slepen“ a opět postaven. Ne však nadlouho, chatrná památka se údajně sesula při jedné z bouří. Fotografii původního sloupu od Františka Durase spatříme v expozici slánského muzea. Město Slaný se však zasadilo o zhotovení kopie, jejímž autorem byl slánský sochař Václav Nejtek. Ten, jak bylo napsáno ve Slánském obzoru …se svědomitostí jemu vrozenou po přesném vyměření zbytků vytvořil nový sloup se všemi podrobnostmi původního. Dílo, jehož model se opět nachází ve slánském muzeu, bylo dokončeno v roce 1943 a kolaudováno známým památkářem Viktorem Kotrbou z tehdejšího památkového úřadu. Nakonec bylo rozhodnuto sloup vztyčit na návrší za hřbitovy k cestě vedoucí k Dolínu. A jak tehdy poznamenal knihovník Jarka Rus …vzhledem k válečným poměrům byl sloup ve vší tichosti na tomto místě odhalen v prosinci 1943,“ vysvětluje Vladimír Přibyl v Slánské radnici v roce 2004.

Dnes je umístěn pod silnicí od Slaného k Dolínu. – Pískovcový, hranolový pilíř zdobený révovím, s kapličkou ve vrcholu. – Model (pravděpodobně původního sloupu ze 16. stol.) ve Vlastivědném muzeu ve Slaném, kopie od akademického sochaře Václava Nejtka.

Obr.: Fotografie ze sbírky Jiřího Popoviče z roku 1975.

Zdroj: Článek vytvořen ve spolupráci s Jiřím Popovičem, Publikace Kostel svatého Václava v Ovčárech od PhDr. Vladimír Přibyla, Ivany Hušákové., Slánská radnice v roce 2004., Slánský Obzor- ročník XXIV. z roku 1916 a ročník L.,LI.,LII. z let 1942-1944.

Zdroj Obr.: Fotografie a pohlednice ze sbírky Jiřího Popoviče, fotografie od Kateřiny Števkové a Lukáše Kleina, Kniha Čechy o J. Otto vydána v roce 1903, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Slánském.

FOTOGALERIE: (Klikněte pro zvětšení fotografií.)