PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Tradice a zvyky Velikonoc. Velikonoční pohlednice z historie Slaného.
Brzy se naše domácnosti rozezní hlasem veselých koledníků, kteří přinesou pomlázku ozdobenou pestrobarevnými stuhami. Abychom vám zpříjemnili čekání na svátky jara, připravili jsme pro vás poutavý souhrn historických zajímavostí o tradicích a zvycích Velikonoc. Součástí jsou také překrásné historické pohlednice ze Slaného ze sbírky Jiřího Popoviče, které dokreslují atmosféru tohoto výjimečného období. Velikonoce, zahájené čtyřicetidenním půstem začínajícím Popeleční středou, v sobě spojují křesťanskou symboliku s lidovými tradicemi. Každá postní neděle měla své zvláštní jméno a pojila se s unikátními obyčeji, jako například vynášení Morany na Smrtnou neděli či svěcení kočiček na Květnou neděli.
Tradice slavení Velikonoc má své prapůvodní kořeny jako rituál oslavující jarní slunovrat. Písemné záznamy o koledování pocházejí již ze 14. století, kdy muži šlehali své ženy a milenky vrbovými proutky, aby jim symbolicky zajistili svěžest, mládí a plodnost. Kdo však ráno nevstal včas, mohl být politý studenou vodou, což vedlo muže k tomu, aby se raději brzy vydali na tehdejší podobu dnešní koledy. Postupem času se proutky začaly splétat do pomlázek, a muži mezi sebou soutěžili v jejich velikosti a precizním pletení. Slovo „pomlázka“ je odvozeno od slovesa „pomladit“ a představuje akt omlazení a obnovy, přičemž se vždy jednalo o symbolický, nikoli násilný čin.
Pašijový týden
– Škaredá středa: Název vznikl podle Jidášova „škaredění“ na Krista. Na tento den se také vymetaly komíny, což připomíná jeho alternativní název „sazometná středa“.
– Zelený čtvrtek: Zvony odlétají do Říma. Jejich zvuk nahradily řehtačky a klapačky.
– Velký pátek: Den křížové cesty a smutku. Tradice uvádí, že se otevírají skály s poklady. V některých místech se inscenovaly pašijové hry.
– Bílá sobota: Svěcení velikonočního ohně a zapalování paškálu.*
Co je to paškál?
Velikonoční pondělí je spojeno s pomlázkou a tradicí vinšování. Mládenec, který vyšupal dívku, získal kraslice nebo jiné pochutiny. Zajímavé je označení pomlázky na Slánsku jako pamihod.
„Na Velikonoční neděli, zvanou také Boží hod velikonoční, chodí věřící do kostela a na slavnostní mši si nechají posvětit beránka či mazanec. Poté rodina tráví den společně, hoduje a odpočívá. Na Velký pátek zvony mlčí. Nahrazují je řehtačky, jejichž zvuk „vyhání Jidáše“. Ženy a dívky zdobí vejce – symbol plodnosti, u nás chlapci a muži pletou pomlázky z vrbových proutků, aby jimi druhý den, na Velikonoční pondělí,,pomladili“ vyšleháním opačné pohlaví. Za odměnu pak dostanou obarvená vajíčka, nebo dokonce ozdobené kraslice. Zatímco křesťané získali Kristovou obětí naději na život věčný, pro ostatní nastává jaro a s ním i nový život pozemský,“ uvádí Magazín Právo ve svém článku Velikonoce den po dni.
Zajímavosti o Velikonocích
Symbolika malovaných vajíček
Podle Pavla Zděnovce jsou kraslice důležitým symbolem Velikonoc již od dob Velké Moravy, kdy se do hrobů vkládala hliněná vejce. Různé techniky zdobení, například vosková batika, drátování nebo zdobení slámou, přetrvávají dodnes. Tradiční barvy kraslic zahrnují červenou (symbolizující krev), bílou, zelenou či černou.
Beránek představuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při pesachovém** svátku pojídají pesachového beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek Boží jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť podle křesťanské víry je obrazně beránkem obětovaným za spásu světa.
**Pesach je významný židovský svátek připomínající vyjití Izraelitů z egyptského otroctví. Slaví se jako Svátek nekvašených chlebů, protože podle tradice museli Židé odejít tak rychle, že jim nestačilo vykynout těsto na chléb, a proto jedli macesy***. Pesach trvá sedm dní v Izraeli a osm dní mimo něj a zahrnuje večeře, při nichž se čte Hagada, vyprávějící příběh exodu. Svátek symbolizuje svobodu, víru a Boží ochranu.
***Maces je tradiční židovský nekvašený chléb, který se pojí se svátkem Pesach. Jsou vyrobeny pouze z mouky a vody, bez kvasnic
Význam barevných pentlí: Děvčata vyjadřovala mašlí, co k obdarovanému chlapci cítí. Červená symbolizovala lásku, modrá naději a žlutá nezájem.
Jidáš: Tradiční velikonoční pečivo. Jeho těsto je podobné tomu na vánočku či mazanec. Symbolizuje provaz, na kterém se Jidáš oběsil. Upečené Jidáše lze využít nejen ke konzumaci, ale i jako dekoraci, dozdobit je do tvaru ptáčků či jako dárek pro koledníky. Kynuté těsto má symbolizovat kynutí jako plodnost, anebo nabývání majetku.
Velikonoční zajíček: Tento symbol má své kořeny v pohanských tradicích a byl spojován s germánskou bohyní jara Ostara. Zajíc byl považován za symbol plodnosti a obnovy přírody.
Pašijové hry: V některých oblastech, například v Oberammergau v Německu nebo v Hořicích na Šumavě, se konaly pašijové hry, které dramaticky zobrazovaly poslední dny Kristova života.
Otevírání skal: Podle starých pověstí se na Velký pátek otevírají skály, které ukrývají poklady. Tato tradice je známá i v českém prostředí a dodnes inspiruje lidovou tvořivost
Velikonoční pohlednice
Pohlednice měly rozmanité motivy – náboženské, lidové, ale i reklamní. Zvláště v období komunismu ztratily náboženskou tematiku a byly nahrazeny ideologicky laděnými obrázky. Na jejich tvorbě se podíleli významní malíři, například Josef Lada, Cyril Bouda nebo Marie Fischerová-Kvěchová.
Obr.: poslala 27/III.09 Máňa Karlu Ortovi u paní fišerové
Obr.: poslala 4.IV.47 Hanka svobodníkovi Zbyňkovi Paďourovi
Obr.: vydalo Infocentrum Slaný 2013, Autor snímku Pavel Vychodil.
Obr.: vydalo Infocentrum Slaný 2012, 2013 a 2015, Autor snímku Pavel Vychodil.
Obr.: v roce 2015 ve dvou variantách vydal a foto Roman Kabátek
Zdroj: Pohlednice ze sbírky Jiřího Popoviče.