PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Stoletá cesta slánského kina

Před více než sto lety započala ve Slaném éra filmových projekcí na velké ploše. První stálé kino, které si mnozí jistě pamatují, se nacházelo v prostorách dnešního Městského centra Grand. Je to již 27 let, co na svých plátnech naposledy promítalo film. Mělo téměř desetkrát větší kapacitu sedadel než současný slánský filmový sál. O necelých 40 let později byla zahájena výstavba letního biografu. Vzhled venkovního amfiteátru navrhl stejný architekt, který stál i za podobou současného slánského náměstí.

Historie kinematografu ve Slaném se začala psát před více než sto lety. Jedno z prvních míst, kde se promítaly krátké filmy doprovázené hudbou a slovním výkladem muže stojícího před plátnem, byl stan postavený naproti budově sokolovny.

Dne 4. června 1921 v osm hodin večer se otevřely dveře prvního stálého slánského kina pod názvem BIO – HUMANITA. To vzniklo v hotelu U bílého beránka, předchůdci pozdějšího hotelu Grand. Němé filmy v té době doprovázelo salónní kvinteto Humanita.

Dobový slánský tisk popsal tento okamžik slavnostního zahájení takto: „Motor pro výrobu elektrického proudu se snažil, ale až po půl deváté večer se mu podařilo roztočit.“ Předseda okresní komise pro péči o mládež ve Slaném, Ludvík Aust, na zahájení prohlásil: „Kino BIO – HUMANITA má být nejen kinematografem, ale také místem pro umění hudebních představení.“

Sál kina nabízel 652 sedadel v hledišti a 40 v lóžích. Za protektorátu bylo toto kulturní zařízení přejmenováno na Viktoria a po válce na Stalingrad. Velké slánské kino fungovalo až do roku 1997, kdy bylo nahrazeno současným menším sálem, postaveným v původním piaristickém gymnáziu. Současné kino má 75 sedadel, jeho kapacita je tedy několikanásobně menší než toho původního.

Obrázek: Fotografie vstupenek z letního kina z let 1966-1972, kdy lístky stály v rozmezí 4-12 Československých korun.

V roce 1957 začala ve Slaném výstavba letního kina. Vzniklo na místě, kde původně bývalo hřiště, na kterém se v zimě dokonce bruslilo. Po čtyřech letech práce tu byl 1. června 1961 promítán první film – Rocco a jeho bratři. Za krásným návrhem celého amfiteátru letního kina stál slánský rodák, architekt Karel Neumann, který se později stal čestným občanem města Slaného. Původní podoba se s drobnými změnami dochovala dodnes.

Obrázek: Pohlednice z roku 1966.

Slánské letní kino se stalo místem tradičního Filmového festivalu pracujících, který trval až do roku 1991. Tehdy byla jako poslední uvedena známá komedie Zdeňka Trošky Slunce, seno, erotika.

Socha sedící dívky má po republice své sestry 

Zajímavým příběhem je opletena socha sedící dívky, která u jezírka v letním kině stojí už od jeho slavnostního otevření. Její zhotovitel, akademický sochař Jan Kavan, jí vytvořil ještě dvě další sestry. Každá je ale vytesána z něčeho jiného. Ta ze šamotu je vystavena v Havířově. Další originál, tentokrát z pískovce, je ozdobou nábřeží Luhačovic.

Obrázek: Pohlednice z roku 1972.

Zdroj: Slaný, kapitoly z historie královského města, L. Dobner

Zdroj obr.: sbírka pana J. Popoviče