PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Spor o slánskou rozhlednu – jak návrh z roku 1906 skončil před soudem

Věděli jste, že ve Slaném měla stát rozhledna? Pokud ne, pojďte se začíst do příběhu návrhu, který se dostal až před soud kvůli podezření z porušení autorských práv. Zjistíte, kde měla původně stát a jak měla vypadat. Rozhledna měla vzniknout před více než sto lety. Zda byla nakonec postavena se dozvíte v našem článku. Přinášíme krásnou kolorovanou pohlednici, která představuje její vzhled.

V roce 1906 se Odbor klubu českých turistů ve Slaném rozhodl postavit na Hájích kamennou rozhlednu vysokou 20 metrů s krytým ochozem. Tento klub, který ve městě působil od roku 1894, měl tehdy 49 členů a jeho příjem činil 337 korun 21 haléřů, jmění 527 korun 1 haléřů. V čele Odboru stál František Duras, významná osobnost místního kulturního a společenského života. Architekt Karel Neumann, člen výboru, nabídl vypracovat návrh na rozhlednu. Tento návrh byl následně reprodukován na vícebarevné pohlednici, jejichž prodej měl přispět k financování stavby rozhledny.

Obr: pohlednice vydaná Odborem klubu českých turistů ve Slaném 1907

„O tom, že rozhledna nikdy nebyla postavena a že ze záměru vlastně zbyla jen tato pohlednice, nás informoval pan doktor Václav Moucha,“ uvádí Libor Dobner ve Slánských listech v roce 2006.

Jedinou funkční „rozhlednou“ ve Slaném tak byla pozorovatelna německé Luftwaffe, postavená v době okupace na místě triangulačního bodu na Slánské hoře.

Karel Vidimský v pozdějším rozhovoru zavzpomínal: „Jako malý kluk, asi šestiletý, jsem tam s otcem byl. Pamatuju se, že ta pozorovatelna byla dřevěná, včetně kostry z trámů. Šlo se nahoru po schodech a zespoda to bylo kryté, snad jen malá okýnka tam byla. A nahoře byla nekrytá plošina, obehnaná zábradlím a děsně tam foukalo.“

Obr.: Fotografie z roku 1941, sbírka Martina Zajíčka

Rozhledna a její zobrazení

Na výstavě k akci Lepší Slaný byl podle zápisu v městské kronice v roce 1939 vystaven také návrh na rozhlednu a chatu na Slánské hoře.

V poválečném období byla v několika barevných provedeních vydána pohlednice Junácký pozdrav ze Slaného se Slánskou horou v pozadí, na které je kromě tří křížů stylizovaná rozhledna.

Obr.: Pohlednice z let 1945-48

Spor o to, zda vystavení díla Neumana zesměšnilo

V červnu roku 1907 se ve Slaném rozhořel právní spor mezi panem Karlem Neumannem, místním inženýrem a stavitelem, a panem Jaroslavem Čížkem, truhlářem. Neumann podal žalobu na Čížka za veřejné zesměšnění kvůli výstavě návrhu rozhledny ve výkladní skříni Čížkova obchodu.

Na začátku června vystavil Čížek ve své výloze návrh rozhledny od architekta Dušana Jurkoviče vedle pohlednice s jiným návrhem rozhledny, který byl spojen s Neumannem. Mezi oběma návrhy byl lístek s nápisem: „Nápadná podoba návrhu pana Karla Neumanna s návrhem pana Dušana Jurkoviče.“ Tato výstava přilákala velkou pozornost kolemjdoucích a vyvolala veřejný posměch vůči Neumannovi.

Neumann tvrdil, že byl poškozen na cti a požadoval rychlé projednání případu, aby se zabránilo dalšímu poškozování jeho dobrého jména. Svědci potvrdili, že výstava vyvolala posměch i zájem veřejnosti.

Obrana a svědectví

Jaroslav Čížek se hájil tím, že neměl v úmyslu nikoho poškodit, a tvrdil, že výklad uspořádal na žádost třetí osoby, aniž by věděl o jeho obsahu. Odmítl odpovědnost za plakát s nápisem, který prý umístil školník Lopata.

Obhájce Čížka předložil dopis od Jurkoviče, který naznačoval, že Neumannův návrh je plagiátem Jurkovičova projektu. Svědci, včetně architektů a dalších odborníků, měli potvrdit podobnost obou návrhů a spekulovali o možném porušení autorských práv.

Výpovědi svědků

Svědci, jako majitel knihtiskárny Jan Z. Laš, vypovídali, že výstava na ně nevytvářela dojem posměchu, ale spíše reklamy. Někteří svědci, včetně ředitelů a dalších obyvatel města, však uvedli, že výstava mohla mít za cíl poškodit Neumannovo jméno.

Soudní líčení bylo odročeno kvůli dalšímu předvolání svědků. Spor mezi Neumannem a Čížkem se stal předmětem veřejného zájmu a ukázal na napětí mezi osobní ctí a veřejnou kritikou v oblasti architektonických návrhů.

Rozsudek a důsledky

Po důkladném projednání případu soud rozhodl, že Jaroslav Čížek není vinen z obžaloby, kterou proti němu vznesl Karel Neumann. Soudce Josef Lev vynesl rozsudek, ve kterém osvobodil Čížka a nařídil Neumannovi, aby uhradil soudní poplatky ve výši 82 korun a 40 haléřů.

Rozhodnutí soudu bylo založeno na nedostatku důkazů o tom, že Čížek měl v úmyslu poškodit Neumannovu pověst. Svědci potvrdili, že výstava mohla být vnímána jako reklama, a ne jako úmyslný posměch.

Případ odhalil složitost otázek kolem autorských práv a veřejného vnímání architektonických návrhů. Zdůraznil také důležitost důkazů a svědectví v právních sporech týkajících se cti a pověsti.

Reakce veřejnosti byla smíšená, někteří podporovali Neumanna, zatímco jiní stáli za Čížkem. Případ se stal předmětem diskusí o etice v architektuře a důsledcích veřejného vystavování návrhů.

Jurkovičova rozhledna postavená 60 let po jeho smrti

Představitel secesní architektury, slovenský rodák Dušan Samo Jurkovič, měl velice osobitý styl, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Během svého života navrhl mnoho nepřehlédnutelných staveb. Jedna z nich však vznikla až více než šedesát let po jeho smrti, a to právě zmíněná Jurkovičova rozhledna. Skicu rozhledny vytvořil pro Valašské Meziříčí v roce 1896, když mu bylo 28 let. Byla uveřejněna ve vídeňském odborném časopise Der Architekt v roce 1899. V roce 1896 si ji objednali členové turistického spolku ve Valašském Meziříčí, stát měla v obci Brňov. Jurkovič připravil náčrt, ale k realizaci nakonec nedošlo, protože na stavbu chyběly peníze.

Obr.: Návrh rozhledny z roku 1896, který otiskl časopis Der Architekt v roce 1899.

To, že návrh rozhledny nezůstal pouze na papíře, je zásluhou architekta Antonína Závady staršího, který byl neodmyslitelně spjatý se dřevem a Jurkovičovými stavbami. Díky tomu dokázal vytvořit z jediné Jurkovičovy skici celý projekt, kterému nechybí charakteristický rukopis autora. Projekt za více než 11 milionů korun odstartoval v roce 2008 a výsledkem je skutečný unikát v secesním slohu. Jurkovičova rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2012, tj. 116 let po vzniku návrhu.

Obr.: Jurkovičova rozhledna zpřístupněná v roce 2012

Obr.: Jurkovičova rozhledna zpřístupněná v roce 2012

Zdroj: Slánské listy 13/2006, Slánská radnice 12/2010, Svobodný občan 1907.

Zdroj pohlednice: sbírka Jiřího Popoviče, obr.: Wikipedie