PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Počátek dívčích škol ve Slaném a proč má ZŠ Na Hájích svou věž

Krásnou slánskou dominantou je Základní škola Na Hájích, která má bohatou historii. Pojďme se společně podívat na počátky dívčích škol ve Slaném, které byly v té době velmi ojedinělé. Vrátíme se do doby, kdy se pro dívky postavila nová škola Na Hájích. Osvětlíme si původní význam věže i záměr našich předků prostor kolem školy nezastavovat. Podělíme se o vzpomínky dvou žen, pro které tato škola měla v životě velký význam.

Historie dívčích škol ve Slaném se začala psát v roce 1667, kdy tu vznikla první slánská samostatná jednotřídní dívčí škola. Sídlila v budově první známé slánské školy vůbec, která stála v místech dnešního čp. 15 u kostela sv. Gotharda. Ve své době byla velmi ojedinělá, protože se dívky doposud vyučovaly doma při soukromých hodinách.

Druhá dívčí škola ve Slaném byla vystavěna až roku 1882 na bývalém vojenském place (dnes základní škola v ulici Palackého). Tato nesla jméno „Štefanina škola“ na počest manželky korunního prince Rudolfa Stefanie Belgické. V pořadí třetí dívčí škola měla být postavena na hraběcím poli mezi Střelnicí a Hospodářskou školou, zřejmě v místech dnešního gymnázia.

Obrázek: Pohlednice školy Palackého vydaná roku 1918 (ze sbírky Jiřího Popoviče)

První myšlenky na zrod nové budovy

V druhé dívčí škole v ulici Palackého už dlouho chyběly prostory pro další třídy a učebny. Dokonce dvě z nich byly umístěny v piaristické koleji na náměstí. V budově již nebyly prostory pro kreslírnu nebo tělocvičnu s nářadím a kabinety. Problém s nedostatkem místa a pomůcek trval již od roku 1886. V roce 1908 se dokonce musel vystěhovat sám pan ředitel školy, aby se z jeho bytu mohly udělat třídy. Poté se objevily první myšlenky na zrod nových školních prostor.

Obrázek: Fotografie z výstavy z Vlastivědného muzea Slaný z roku 2023, která připomínala 110. výročí školy na Hájích (fotka z archivu Vlastivědného Muzea Slaný)

Argument proti pozemku Na Hájích neobstál

Školní rada požádala Občanskou záložnu o finanční podporu pro výstavbu budovy nové dívčí školy. Parcela pro tento záměr byla zvažována na několika místech. Proti pozemku Na Hájích měli mnozí výhrady, největším argumentem proti byl nutný výšlap do kopce při příchodu do školy. Místo peněžního daru však Občanská záložna zakoupila větší stavební parcelu, vybrala právě tu Na Hájích. Pro výslednou podobu byl schválen plán od autorů Františka Matějíčka a Jana Vodňauruka, stavba byla zadána staviteli Václavu Müllerovi.

Obrázek: Pohlednice školy Na Hájích z roku 1915 (ze sbírky Jiřího Popoviče)

Stavba byla dokončena v rekordním čase

Realizace nové budovy školy pro dívky byla zahájena po dlouhém šestiletém jednání. Cena projektu se vyšplhala na 415 000 K. Stavební práce začaly dne 3. června 1912 a již 10. června se začaly vyzdívat základy tělocvičny. Základy této budovy byly velmi hluboké, jejich kopání postupovalo dopředu velmi pomalu, ale i tak bylo v plánu zahájit tu školní rok 1913-1914. Práce na této ohromné budově tak trvaly pouhých 15 měsíců. Dne 16. září 1913 byla škola vysvěcena a předána k vyučování. Stěhování do budovy začalo hned 17. září a trvalo několik dní.

Proč má škola věž?

V roce 1913 a ještě dlouho poté vodu pro město zajišťovaly vodojemy za dnešním letním kinem. Ty ale byly příliš nízko na to, aby se voda dostala do všech pater školní budovy. Proto musela být nádrž umístěna nad školní budovou, ve věži. Voda se do ní čerpala z vodovodního potrubí, které vedlo na druhé straně ulice kolem plotu nemocnice.

Obrázek: Pohlednice z roku 1962 (ze sbírky Jiřího Popoviče)

 Pod věží v suterénu bylo čerpadlo s motorem, které přečerpávalo vodu do vodního rezervoáru.

„Do věže se vstupovalo přes půdu nad současnou sborovnou. Na věž vede přes 60 železných točitých schodů. Jsou zde čtyři podlaží. V prvním s dvěma okny na sever býval sklad odložených věcí. V druhém byl vodní rezervoár, kam se čerpala voda ze suterénu. Ve třetím je umístěn hodinový stroj s kovovými kotouči ciferníků do všech světových stran. Čtvrté podlaží je už vlastní místnůstka, ze které vedou na každou stranu čtyři okénka. Do kopule je přístup poklopem po žebříku. Původní měděná kopule byla zabavena pro vojenské účely a v únoru 1916 nahrazena kopulí plechovou. Tu v lednu 2007 poškodil orkán Kiril,“ vysvětlila prof. Olga Judlová, dcera zdejšího školníka pana Aloise Hubáčka, která zde prožila své dětství.

Věž byla využívána i jako meteorologická stanice, obsluhovali ji studenti zimní hospodářské školy. Věžní místnost nebyla původně rozdělená. Přepažení bylo provedeno až počátkem 60. let, kdy zde sídlila stálá služba dvou vojenských spojařů, kteří tu i bydleli. Nyní je na místě zařízení mobilního operátora.

Pozemky pod školou neměly být nikdy zastavěny

Hájská škola otevřená v roce 1913 se stala váženou dominantou Slaného. Naši předkové si pohledu na ni vážili natolik, že v roce 1914 zakázali zastavět svah pod školou. O třináct let později v roce 1927 však došlo ke změně. Tehdy pozemky pod školou, tzv. Týřovo pole, koupila Městská spořitelna a rozprodala je na stavební parcely. Dostala povolení zde postavit hezky architektonicky vyřešené rodinné vily, které však nesmějí překážet výhledu na školu.

Protože si parcely zakoupili především zástupci městských peněžních ústavů, říkalo se tehdy této nové čtvrti Spořilov. Letos se objevil pro tuto ulici nesmyslný název Masarykova vilová čtvrť.

Obrázek: Reprodukce z časopisu Světozor z roku 1927 zachycující pohled na novou čtvrť a jednotlivé domky (ze sbírky Jiřího Popoviče)

Časopis Světozor se v roce 1927 o projektu slánského Spořilova vyjádřil takto: „Dobrý příklad Městské spořitelny ve Slaném: Získala levné pozemky a organizuje stavbu rodinných domků dle pěti typových návrhů, jež vypracoval arch. Mezera.“

Obrázek: Pohlednice z roku 1913 (ze sbírky Jiřího Popoviče)

Zajímavosti ze školních let 1940-1949

Učebnice byly nedostatkovým zbožím. Jak to bylo s pomůckami ve školství té doby, nám prozradila pamětnice Marie Hůlková: „Některé byly pouze školní, které se nám do lavic během vyučování pouze půjčovaly, jen jedna do lavice. Sešity byly také nedostatkové. Proto jsme nosily břidlicové tabulky v dřevěném rámečku. Jedna strana byla červeně linkovaná, určená pro psaní a počty. Opačná byla pouze černá, na kreslení. Psalo se tužkou, která měla místo tuhy křídu, a na mazání jsme měly houbičku.“

Adresa s trojicí šťastných čísel

Škola za svojí dobu fungování místo nezměnila, ale stihla vystřídat názvy ulic. Ty se v průběhu let změnily ze Sadová na Osvobozených Politických vězňů a posléze na dnešní Politických vězňů. Popisné číslo 777 ale zůstalo od počátku její existence až do dnes.

Obrázek: Cedule názvu školy na fotografii z oslav 100. výročí školy v roce 2013 (ze sbírky Jiřího Popoviče)

Obrázek: Fotografie dokumentující jednu z částí oprav fasády v roce 2012 (z archivu Lukáše Kleina)

Budoucnost školy: kapacita se má rozšířit o půdní vestavbu

V budoucích letech čeká školu projekt, který zajistí v půdních prostorách nový výtvarný ateliér s keramickou dílnou, FCL (Future Classroom Lab), jazykovou učebnu a učebnu pro hudební výchovu. Dále zde vzniknou nové kabinety, skladové prostory na výukové pomůcky a sociální zázemí.

Zdroj: Slaný, kapitoly z historie královského města Libor Dobner/ narodnikronika.cz -článek s Marií Hůlkovou/ texty Libora Dobnera ze Slánských kalendářů/ Článek vytvořený ve spolupráci s panem Jiřím Popovičem a Lukášem Kleinem.

Zdroj obr.: Sbírka pohlednic Jiřího Popoviče, Fotografie Lukáše Kleina, projektymestaslany.cz