PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Kostel sv. Šimona a Judy v Dolíně

Gotický filiální kostel sv. apoštolů Šimona a Judy se nachází na návrší malebné vsi a poprvé se připomíná jako farní již v roce 1352. Vkusná a stylově citlivá rekonstrukce budovy proběhla v roce 1888 pod vedením stavitele V. Faigla ze Zlonic. Předtím však došlo k významné přestavbě v roce 1863, kdy shořela původní dřevěná věž a následně se zřítila báň. „Poněvadž ale v té samé době i dřevěná zvonice, stojící na východní straně hřbitova, stářím se sama rozpadla, bylo to povodem toho, že byla nová věž kamenná ze základů nově postavena a opěrnými pilíři s několika výstupky podepřena. Přestavbu tu prováděl tehdy dle návrhů stavitele Tomáše Štecha ze Slaného Fiala z Kolče,“ popisuje Ferdinand Velc v Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém – Slaný.

Během rekonstrukce byl postaven nový kůr, stěna a okna v lodi byla prodloužena. Hlavní oltář, dřevěný a nový, byl vytvořen podle návrhu architekta Jos. Mockra v roce 1882 a doplňují ho staré sochy sv. Barbory ​​a sv. Kateřiny. Interiér kostela je obohacen o jednoduchou kamennou kazatelnu a obdélníkovou loď, která měří 11 metrů na délku a 9 metrů na šířku, přikrytou rovnými stropy. Kostel tak představuje architektonickou i kulturní památku regionu.

Obr.: Kostel svatého Šimona a Judy-letecký pohled., Zdroj: www.infoslany.cz

Architektonický vývoj

„V letech 1907-1908 byl kostel Dolínský opraven dle návrhu staveb. rady R. Vomáčky. Stará klenba presbytáře byla nahrazena novou, vítězný oblouk byl zbořen a nově vystavěn; okna obdržela nová ostění,“ uvádí Antonín Podlaha v knize Posvátná místa království Českého. Fara zanikla nepochybně již v XV. století a od XVII. uvádí se jakožto filiálka ke Zlonicím. Provedená úprava, při níž kostel získal unikátní secesní výzdobu, včetně mozaiky Krista – Dobrého pastýře od výtvarníka Viktora Foerstera, bratra skladatele J. B. Foerstera. Mozaika, umístěná nad hlavním vchodem, znázorňuje Ježíše Krista na trůnu s pastýřskou hůlkou a ovečkou. Její stav byl kritický, obnovena byla v letech 2019 až 2021.

Obr.: fotografie Jiřího Popoviče interiéru kostela svatého Šimona a Judy.

Výtvarné prvky

„Po stranách vítězného oblouku stávaly oltáře sv. Michala archanděla a Panny Marie, které jakožto zcela sešlé roku 1864 byly odstraněny. Místo nich byly tu roku 1900 umístěny na konsolách sochy Božského Srdce Páně a Srdce Panny Marie, které zhotovil pod dozorem »Křesťanské akademie« sochař Stehno. Vnitřek byl roku 1908 vymalován dle návrhu profesora Karla Vítězslava Maška a opatřena nová barevná okna dle návrhu téhož professora od Brněnské firmy Škardovy,“ popisuje Antonín Podlaha v knize Posvátná místa království Českého.

„Oltář ve slohu gotickém z roku 1882 má obraz „Šimon a Juda“, od J. Heřmana dle nákresu Hellichova. V presbytáři vymalováni na stěnách andělé držící štítky se symboly sv. evangelistův. Zvony: 1. ulitý roku 1564, přelitý roku 1818 Frant. Josefem Küh- nerem v Praze; 2. ulitý a přelitý v týchž letech jako předešlý; 3. slitý roku 1734 Zachariášem Dietrichem, přelitý roku 1844 Karlem Bellmannem,“ vykresluje detaily Antonín Podlaha v knize Posvátná místa království Českého.

Obr.: fotografie Jiřího Popoviče interiéru kostela svatého Šimona a Judy.

Varhany a jejich osud

Současné varhany postavil roku 1887 pražský varhanář Em. Štěpán Petr (autor varhan v nedalekých Zlonicích a Velvarech). Nástroj, jenž je uložený v pseudogotickém skříni, má v manuálu 5 av pedálu 1 rejstřík, vzdušnice jsou kuželkové, traktura mechanická. Hrací stůl je z důvodu nedostatku místa umístěn na boku varhan. Nástroj je dnes dosti napadeným červotočem.

Znalec památek

Zlonický farář František Kraus byl známý jako objednavatel nových výtvarných děl a jeho vliv na kulturu regionu je nesporný. Díky jeho iniciativám se kostel stal místem, kde se snoubí historie s uměním a duchovnem.

Obr.: fotografie Jiřího Popoviče interiéru kostela svatého Šimona a Judy.

Významné osobnosti

Karel Vítězslav Mašek, malíř a architekt, se stal jedním z předních představitelů symbolismu a secese v českém umění. Jeho vliv na české umění je nezpochybnitelný, a jeho práce na výmalbě kostela sv. Šimona a Judy je jedním z mnoha příkladů jeho talentu. V jeho monografii se uvádí, že se náš kostel nachází v Dolíně u Kolína, což další autoři opakují.

Obr.: fotografie Jiřího Popoviče interiéru kostela svatého Šimona a Judy.

Karel Vítězslav Mašek

Karel Vítězslav Mašek (1. září 1865, Točná u Prahy-Komořany – 24. července 1927, Praha) byl významný český malíř, architekt, ilustrátor a vysokoškolský pedagog, známý jako jeden z předních představitelů symbolismu a secese.

„Ornamentik je umělcem, který čerpá z přírody celé, vždyť příroda skýtá nám nekonečné množství tvarů a dojmů barevných,“ vysvětloval Karel Vítězslav Mašek. Tomu tak bylo i u inspirace motivů v kostele sv. Šimona a Judy v Dolíně, kde jsou vidět přírodní a tradiční náměty, například čepec u anděla, který symbolizuje část tradičního kroje.

V roce 1896 získal stipendium pro studijní cestu na Moravu a od roku 1898 působil jako profesor dekorativní malby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde vyučoval i významné osobnosti jako Josef Čapek a Bohumil Waigant. V oblasti architektury navrhl vlastní vilu v roce 1901, včetně interiérového vybavení.

„Poslední realizací veřejných zakázek se svými studenty byla výzdoba gotického kostela sv. Šimona a Judy v Dolíně u Kolína (1908), která dosáhla nejčistšího slohového výrazu. Podle Maškových návrhů zde vznikly ornamentální a figurální výmalby, výzdoba oken, dveří, lavic, kazatelny, dřevěné kruchty a kovového mřížoví. V exteriéru pak najdeme byzantinizující mozaiku tympanonu v secesním rámu,“ publikováno v monografii Karla Vítězslava Maška.

Karel Vítězslav Mašek zemřel 24. července 1927 v Praze. Dne 15. února 1890 se oženil s Viktorií Černou, s níž měl jediného syna, Ing. Dr. Jaroslava Maška, architekt a profesor na ČVUT v Praze.

Obr.: fotografie Jiřího Popoviče před opravou mozaiky nad vchodem do kostela svatého Šimona a Judy.

Obr.: Fotografie Kateřiny Števkové po opravě, která proběhla v roce 2020.

Valerián Pejša

Valerián Pejša, zlonický rodák, zemřel v blízkých Beřovicích, má skromný hrob na hřbitůvku u kostela. Byl významným českým lidovým spisovatelem, jehož literární dílo zůstalo v povědomí především díky jeho příspěvkům do dobových časopisů. I když sám žádnou knihu nevydal, jeho příběhy a básně oslovily široké publikum a dodnes připomínají jeho odkaz.

Obr.: Fotografie posledního odpočinku Valeriána Pejšy na hřbitově u kostela sv. Šimona a Judy v Dolíně.

Obr.: fotografie Jiřího Popoviče interiéru kostela svatého Šimona a Judy. Andělé jsou v místech, kam dosvítí slunce za ta léta vybledlí. Povšimněte si čepce na hlavě anděla, která slouží jako symbol tradičního kroje.

Kostel sv. Šimona a Judy není jen architektonickým skvostem, ale také místem, které nese bohatou historii a příběhy významných osobností. Jeho unikátní secesní výzdoba a historické události, které se s ním pojí, činí z tohoto kostela důležitou součást kulturního dědictví regionu. Ať už jste místní nebo návštěvník, kostel sv. Šimona a Judy v Dolíně nabízí fascinující pohled do minulosti, který stojí za prozkoumání.

A když už tady budete, vydejte se cestou kolem kostela na konec obce. Otevře se vám úchvatný pohled do kraje. Od Českého středohoří po Říp!

Kdy můžete kostel navštívit?

Kostel můžete navštívit při pravidelných mších každou první sobotu v měsíci od 17:00hodin. A nebo, můžete zavítat na pravidelné vánoční koncerty skupiny Blueberry.

Obr.: Fotografie od Romana Mareše z vánočního koncertu skupiny Blueberry.

Zdroj: Článek vytvořen ve spolupráci s Jiřím Popovičem. Posvátná místa království Českého od Antonína Podlahy, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém-Slaný od Ferdinanda Velce.  wikipedie.cz, kladensko-slansko.cz.

FOTOGALERIE: (Klikněte pro zvětšení fotografií.)