PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně s nejrozsáhlejšími freskami v Čechách
Kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně je jednou z významných historických a uměleckých památek v Čechách. Jeho původ sahá až do období mezi poslední čtvrtinou 12. a první čtvrtinou 13. století, kdy byl postaven jako románský kostel. Z této doby se dochovala část zdiva lodi, která je charakteristická půlkruhovými okénky s výraznou špaletou, typickými pro raně románskou architekturu.
V průběhu 14. století byl kostel výrazně rozšířen a přestavěn v gotickém stylu. Přistavěná boční loď, křížově zaklenutá a polygonálně ukončená, dodala stavbě nový rozměr. Severní loď byla postavena ve 13. století a vyznačuje se třemi křížovými klenbami, jejichž žebra se sbíhají ve svornících s různými motivy, včetně pětilisté růže a symbolů slavětínského znaku.
Presbytář, postavený přibližně v 70. letech 14. století, je zaklenut třemi poli křížové klenby a jeho interiér je bohatě zdobený gotickými nástěnnými malbami, které zobrazují výjevy ze života Ježíše Krista. Tyto fresky patří k nejrozsáhlejším v Čechách, celkem zaujímají plochu asi 600 metrů čtverečních.
Žebra klenby v presbytáři nesou stylizované květy a lipové listy odkazující na významné donátory kostela.
Obr.: Kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně ze Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském (1897).
Umělecké prvky a nástěnné malby
Jedním z nejvýraznějších prvků kostela jsou nástěnné malby, které pokrývají všechny stěny presbytáře. Tyto malby zobrazují biblické i světské motivy, včetně patronů Mikuláše a Viléma z Házmburku. Mezi nejvýznamnější scény patří cyklus o Panně Marii a Kristovi, legendy o sv. Marii Egyptské a sv. Jakubovi s poutníky. Malby jsou charakteristické naturalismem a dynamikou postav, což svědčí o vlivu dvorského stylu.
„Kolem roku 1385 byl vymalován dvěma cykly gotických nástěnných maleb ze života Kristova a Mariina a svatými patrony: sv. Jakub, sv. Erasmus, 10 000 mučedníků thébských aj. Na klenbě je doprovází erby Českého království a významných šlechtických rodin,“ uvádí wikipedie.cz.
V presbytáři se nachází erbovní galerie, která odkazuje na významné osobnosti spojené s kostelem. Dochovaly se také gotické kružby v oknech s různými tvary – trojlístky, trojhrany a plaménky, přičemž nejvýznamnějšími prvky jsou složité růžice v jižním a východním okně.
Další unikátní dochovaný prvek představují bohatě zdobené baldachýny, které kdysi rámovaly pontifikální výklenek. Tyto baldachýny, nyní uložené v lapidáriu Národního muzea, obsahují slavětínský znak a iniciálu „M“, pravděpodobně odkazující na Mikuláše ze Slavětína, donátora přestavby kostela.
Obr.: Fotografie z publikace Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího ve Slavětíně.
„Hlavní oltář tvoří goticko-renesanční oltářní archa se dvěma páry malovaných křídel z roku 1531, dílo anonymního řezbáře a anonymního malíře, nazývaného Mistr Slavětínského oltáře. Tento v pořadí druhý oltář objednal lounský patricij Václav Sokol z Mor. V kostele je jeho kopie, originál se nachází ve sbírce Severočeské galerie v Litoměřicích. První oltář byla rovněž malovaná gotická archa, ale z doby kolem roku 1450, která je uložena ve sbírce Národního muzea v Praze,“ uvádí wikipedie.cz.
Obr.: První oltář, gotická archa ze Slavětína po restaurování. Zdroj: muzeum3000.nm.cz
Základy a historické souvislosti
Kostel sv. Jakuba Většího byl úzce spjat s benediktinským klášterem Porta Apostolorum v Postoloprtech. Slavětín byl majetkem vladyků z Rvenic a Hazmburka, což ovlivnilo jeho historický vývoj. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1362, kdy byl slavětínský farář Hanko ustanoven farářem v Podbořanech za přítomnosti opata benediktinského kláštera.
Věž kostela byla podle pamětní knihy postavena v roce 1837 na základech starší věže. Románská část kostela je postavena z velkých kvádrů červeného pískovce, zatímco horní vrstvy zdiva a vedlejší loď jsou z lámané opuky.
Opravy a restaurace
Kostel prošel několika významnými opravami. V letech 1880–1881 byl rekonstruován podle návrhu architekta Josefa Mockera, který obnovil nejen fasádu, ale i některé interiérové prvky. Zrestauroval a domaloval malíř a restaurátor Petr Maixner a vybudoval postranní novogotický oltář. Nástěnné malby byly objeveny v roce 1872 a kompletně odkryty a restaurovány v letech 1994–1998, přičemž restaurátoři se snažili zachovat jejich původní charakter.
Gotické kružby byly částečně zrestaurovány, přičemž pravé dvoudílné okno v hlavní lodi dodnes vykazuje rané tvary, zatímco levé, nacházející se u varhan, bylo později upraveno opravami.
Obr.: Fotografie z publikace Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího ve Slavětíně.
Obr.: Fotografie Hlavního oltáře skládacího z roku 1531. Ze Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském (1897).
Zajímavosti
- Dva opukové baldachýny konzol s polychromií z doby kolem roku 1375 se dostaly do Lapidária Národního muzea v Praze.
- Na fasádě je pamětní deska Františka Štědrého, zdejšího faráře a regionálního historika Lounska.
- Kostel je památkově chráněný od roku 1958 a jeho areál je považován za kulturní památku. Jeho nástěnné malby jsou jedny z nejrozsáhlejších v Čechách a představují unikátní spojení biblických a světských motivů.
- Pod kostelem byly nalezeny neolitické kostrové hroby, kamenné mláty a laténský kostrový hrob, což dokazuje, že oblast byla osídlena dlouho před vznikem samotné stavby. Na hřbitově jsou hroby básníka Konstantina Biebla, historika Františka Štědrého a malíře Jana Novopackého.
Obr.: Fotografie z publikace Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího ve Slavětíně.
Obr.: Fresky z roku 1363 ze Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském(1897).
Zdroj: článek vznikl ve spolupráci s panem Jiřím Popovičem, Publikace: Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího ve Slavětíně, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském (1897).
