PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Jan Vejrych, jeho životní dílo a spojitost s historickým centrem Slaného

Život architekta Jana Vejrycha, který působil v 19. století, byl velmi bohatý na pestré projekty. Na počátku své kariéry pracoval dokonce jako zedník a později jako stavební vedoucí. Jeho návrhy se vyznačovaly velkou zdobností, avšak ne všechny se mohly realizovat kvůli jejich nákladnosti. Svoji stopu zanechal i ve Slaném. Kdy nastal nejdůležitější okamžik jeho kariéry a o jaké budovy se v našem okrese zasloužil?

Narodil se 6. června 1856 v Horní Branné v Libereckém kraji do rolnické rodiny. Rodiče si všimli jeho studijních schopností a chtěli mu dopřát lepší vzdělání. Po absolvování obecné školy v letech 1862 až 1867 následovalo studium na nižším gymnáziu v Jičíně a poté na vyšším gymnáziu v Hradci Králové, kde úspěšně složil maturitní zkoušku v roce 1874.

Talent, který přetvářel sny ve stavby

Byl úspěšným českým architektem spojeným s obdobím novorenesance 19. a 20. století. Zasloužil se o řadu návrhů staveb a přestaveb, které se bohužel všechny nezrealizovaly, a to především proto, že dekorativní návrhy se často neslučovaly s představami či finančními možnostmi investorů.

V roce 1880 úspěšně dokončil studium oboru pozemního stavitelství se zaměřením na architekturu. Jeho první významnou spoluprací bylo zaměstnání v inženýrské a architektonické kanceláři Achille Wolfa. Díky této pracovní příležitosti získal důležité kontakty pro svou budoucí kariéru a podílel se na mnoha vznikajících návrzích. Jedním z jeho prvních samostatných návrhů, které se zrealizovaly, byl projekt budovy domu knihkupce Antonína Reinwarta v ulici Vodičkova v Praze (dům č. p. 25).

Stipendium v Itálii obohatilo jeho styl návrhů

Jan Vejrych navrhl také budovu základní školy ve své rodné vsi v roce 1886. Ojedinělá byla svým jednoduchým a strohým stylem, který se v jeho dalších projektech již neopakoval. Díky stipendiu 2000 zlatých, které získal od města Prahy, odjel na studijní pobyt do Itálie. Důkladné studium české a italské renesance mělo značný vliv na jeho práci, jeho další návrhy byly mnohem zdobnější. V té době měl již ženu Janu a dvě dcery.

V roce 1888 se stal Vejrych majitelem projekční kanceláře v Krakovské ulici. Jeho nejúspěšnější období nastalo po získání oprávnění samostatného stavitele. O rok později se jeho kancelář přestěhovala, pravděpodobně ze symbolických důvodů, do domu č. 25 v ulici Vodičkova. Nejvíce projektů realizoval mimo Prahu, například ve východních a středních Čechách a také v Podkrkonoší. Získal také rakousko-uherský patent na obklady stěn ze šamotových cihel a dlaždic.

Jaké budovy navrhl v našem okrese

K návrhům známého architekta patří i Okresní dům ve Slaném a městská radnice na Kladně. Můžeme si všimnout, že stavby dle jeho skic v dalších městech mají podobné rysy. Například spořitelna a muzeum v Novém Bydžově, Obecní dům v Semilech nebo Městská spořitelna v Jilemnici.

Za svou rozsáhlou a kvalitní tvorbu získal v roce 1902 čestný doktorát – titul doktora technických věd. V těchto letech však jeho kariéra postupně upadala, a to zejména kvůli příchodu první světové války a změně stavebního stylu. Tím byla prvorepubliková strohost a přicházející kubismus, který se vyznačoval menší zdobností.

Jan Vejrych zemřel těsně po svých sedmdesátých narozeninách a je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Zdroj: Článek vytvořen ve spolupráci s panem Jiřím Popovičem,  Wikipedie.cz

Zdroj Obr.: projektymestaslany.cz, muzeum v Novém Bydžově.