PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Hlava Krista ve Slaném – její umělecký odkaz a putování do Francie
Dnes navštívíme jednu z krásných historických památek ve Slaném a vstoupíme do světa gotického umění, konkrétně ke skulptuře v kostele sv. Gotharda. Pokud se podíváme do kněžiště a vzhlédneme k pozdně gotickému svorníku, spatříme hlavu Krista, která, i když vysoko nad námi, vyzařuje nezaměnitelnou atmosféru. Kde si ji můžete prohlédnout zblízka a kdo ji vytvořil? A jak se její kopie dostala ze Slaného do Francie?
I když je hlava umístěna vysoko, můžeme se s ní lépe seznámit ve slánském muzeu, kde je vystaven kvalitní sádrový odlitek pořízený během opravy kostela na konci 19. století. Najdeme ho v místnosti č. 4 tam, kde jsou modely kostela sv. Gotharda a Pražské brány. Kopie ovšem není tak pěkně nabarvena jako originál na stropě kostela. Tento odlitek je spojen s francouzským sochařem Émilem Antoinem Bourdellem (*1861, †1929), jehož návštěva Prahy v roce 1909 zanechala na místní na uměleckou obec hluboký dojem.
Václav Vilém Štech, slánský rodák, vzpomíná na Bourdella ve své knize *V zamlženém zrcadle* (1967). Štech zdůrazňuje, že Bourdelle nacházel vlastnosti, které byly dříve přehlížené: „Nejvíce jej upoutal odlitek hlavy Kristovy na svorníku sv. Gotharda ve Slaném, dílo s mocně vzdutými oblinami, prostoupené výrazem vážného a tichého smutku, který prostupuje asymetricky nadsazenou hlavu. ‚Tu musím mít!‘ Mařatka opatřil čtyři odlitky, z nichž jeden získal host. Ten pak visel v čele jeho pařížského ateliéru. Tento bystrý muž neunikl hodnotě v jakémkoliv prostředí.“
Obr.: hlava Krista. Zdroj: publikace Rok ve Slaném, vydalo město Slaný 2013.
Skulptura Krista pravděpodobně pochází až z 15. století.
Podle některých odborníků může být starší než samotná pozdně gotická klenba kněžiště a její styl je spojen s tradicí parléřovského sochařství české gotiky. Původně měla být součástí tympanonu portálu, ale později byla umístěna do vrcholu klenby. Emeritní ředitel Vlastivědného Sládečkova muzea v Kladně PhDr. Zdeněk Kuchyňka upozornil, že tympanon je vlastně základní deska odlitku, na kterou je reliéf umístěn, a není původním tvarem originálu. Zdá se, že reliéf hlavy Krista byl vytvořen speciálně pro nové zaklenutí ve Slaném na konci 15. století. Není jisté, zda autor této práce pracoval i na jiných sochařských dílech ve městě. Při pohledu na sochu ve výklenku Maňasovského domu ve Slaném (Štechova 34/4), se stylizací vlasů a zpracováním hmoty, nelze vyloučit, že jde o stejného umělce, i když je tato práce rustikálnější.
Při pohledu na tuto skulpturu si uvědomujeme nejen její umělecké mistrovství, ale také duchovní význam. Hlava Krista, umístěná nad kněžištěm, symbolizuje křesťanskou víru. Jak znalec gotického sochařství prof. Jaromír Homolka poznamenal, původ této skulptury je starší než samotná klenba kostela a odráží tradici českého gotického sochařství.
Opravy výmalby po více než 100 letech
Minulý rok (2024) byla obnovena výmalba třetiny klenby lodi kostela, část s hlavou zatím na opravu čeká.
Obr.: Hlava Krista v roce 2024
Slánská hlava Krista se dostala až do Francie
Když se podíváme na tuto anonymní skulpturu, vzpomínáme na Bourdellova slova, která nám připomínají, že skuteční mistři umění často zůstávají v anonymitě, neboť jejich duše, oddělené od pozemského života, věří v nesmrtelnost. Až se někdy dostanete do Paříže, můžete navštívit Musée Bourdelle a uctít památku sochaře, který ovlivnil moderní české sochařství a zamiloval si slánský svorník.
Émile-Antoine Bourdelle (1861–1929)
Významný francouzský sochař a malíř, který ovlivnil uměleckou scénu přelomu 19. a 20. století. Bourdelle, známý svým monumentálním sochařstvím, pracoval v ateliérech Augusta Rodina a později se sám stal vzorem pro umělce jako Henri Matisse či Alberto Giacometti. Jeho díla, jako je slavný „Héraklés – lučištník“, jsou charakteristická dramatickým výrazem a ostře řezanými plochami. Bourdelle se inspiroval archaickým uměním a gotikou, přičemž jeho práce často nesly silné ideové poselství. Založil Salon des Tuileries a byl oceněn Řádem čestné legie. Jeho vliv zasáhl i české umělce, včetně Otty Gutfreunda a Josefa Mařatky. Bourdelle byl také autorem návrhu československého válečného kříže 1914–1918. V roce 1925 byl prezidentem T. G. Masarykem vyznamenán Řádem Bílého lva III. třídy.
Obr.: Dílo Émile-Antoine Bourdelle, Hercules the Archer (1909), Metropolitní muzeum umění
Vysvětlivky pojmů:
Tympanon – je architektonický prvek, který se nachází nad vchodem, často v podobě trojúhelníkového nebo obloukového pole. Je to prostor, který bývá zdoben reliéfy nebo sochami a často se nachází nad portálem budov, například kostelů.
Zdroj: Vladimír Přibyl, Slánská radnice, březen 2007, spolupráce s Boženou Frankovou