PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Budova Městské spořitelny ve Slaném – skvost moderní architektury
Městská spořitelna čp. 99 ve Slaném je významnou památkou moderní architektury, která se pyšní nejen svým estetickým vzhledem, ale i bohatou historií a kulturním významem. Po dvou letech debat o zadání zakázky byla navržena architektem Janem Rejchlem. Městská rada se rozhodla vydat stavební povolení a budova tak mohla spatřit světlo světa. Tento funkcionalistický skvost byl dokončen v roce 1931.
„Dne 15. listopadu byla slavnostně otevřena nová budova Spořitelny. K této události se sjelo mnoho hostů, především z bankovních a spořitelních kruhů, vynikající pracovníci národohospodářství, bývalí činovníci a zástupci různých korporací.
Slavnostní atmosféru podtrhl Pěvecký spolek Dalibor, který se postaral o hudební doprovod, a proslovy zástupců spořitelny, vlády, obce a Svazu spořitelen. Mezi významné řečníky byl také slánský rodák, ředitel Zemské banky v.v. František Procházka, a starosta jednoty Českých střádalů, kmet 80letý, pronesl zajímavou přednášku o tom, jak národ hospodaří, a jak by hospodařiti měl,“ uvádí Slánský Obzor, ročník 1931.
Obr.: Fotografie slánského fotografa Eduarda Kahlera. Z vlajkového stožáru je dnes torzo.
Uctěna byla i památka zakladatele Antonína Prügla
Slánský Obzor, ročník 1931 zaznamenal: „Téhož dne položen byl na hrob zakladatele, hlavního propagátora a prvního předsedy Městské spořitelny Antonína Prügla, skvostný vavřínový věnec se stuhami a příslušným nápisem, čímž byla zároveň symbolicky uctěna památka všech zesnulých funkcionářů ústavu toho.“
Obr.: Propagační pohlednice vydaná samotnou spořitelnou.
Architektura a design
Budova se jakožto příklad funkcionalismu vyznačuje rovnou střechou a terasou. Její architektonická hmota je rytmizována charakteristickými schodišti, která vystupují z průčelí. Dvoupatrová nárožní budova má dvě fasády obložené cihlami a menší plochy, které byly v době vzniku bíle omítnuty. Kromě estetického dojmu je zde také důraz na použité materiály. Červené cihlové zdivo v kombinaci s omítkou imitující kámen vytváří jedinečný vzhled, zatímco zachovalé detaily, jako jsou kovové dveře s leptanými iniciály či „škrabka“ na boty, přidávají na historické hodnotě. Vestibul byl obložen kararským mramorem, zatímco vstupní portál je obložen černým a červeným mramorem; vstupní hala travertinem.
„Postavením nového sídla ocitá se spořitelna v další etapě svého vývoje. Při dobré snaze a píli podaří se vedoucím kruhům utvořiti z ní středisko lidí pilných a šetrných, aby z jejich práce a úspor vznikly nové hodnoty, které mají zabezpečiti občanstvu dobrou životní úroveň a přinášeti obchodním a výrobním vrstvám nové posily v kapitálech i ve vyšší kupní síle odběratelů,“ uvedl Slánský obzor, ročník 1931.
Obr.: Pohlednice vydaná mnohokrát různými firmami po roce 1931.
Sochařská výzdoba
Jedním z nejvýznamnějších prvků architektury je socha „Spořivosti“ od sochaře Václava Nejtka a architekta Jana Rejchla, která se nachází na budově. Tato podobizna ženy s plody země v ruce vytvořená kolem roku 1930 odkazuje na římskou bohyni Pomonu. Po její pravici stojí chlapec s pokladničkou symbolizující výchovu k šetrnosti. U nohou chlapce je zobrazen atribut slánské historie – Lounská brána, což podtrhuje místní význam díla.
Václav Nejtek (*23. 9. 1899, † 26.8. 1958), moskevský rodák, český sochař
Václav se narodil českým rodičům Eduardu Nejtkovi a jeho manželce Hubertě, rozené Hrabětové v Moskvě. Po vyučení v Moskvě Václav Nejtek nastoupil do sochařského oddělení Uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde byl žákem Josefa Mařatky a Bohumila Kafky, za úspěšné práce získal stipendium a na studijních cestách navštívil Itálii a Francii. Zemřel v Praze, pochován je na hřbitově ve Slaném.
Obr.: Socha Bedřicha Smetany od Václava Nejtka. Zdroj: wikipedie.cz
Historie sochy „Spořivosti“
Socha „Spořivosti“ má za sebou dramatickou historii. Během války byla poškozena a v roce 1959 sundána. Po různých úvahách o jejím novém umístění se v roce 1991 vrátila na své původní místo díky úsilí slánského starosty Pravoslava Vébra. Tím se opět stala součástí kulturního dědictví města.
Obr.: Návrh Jana Rejchla reprodukovaný v Ročence 1935.
Kulturní a historický význam
Městská spořitelna čp. 99 není pouze architektonickým skvostem, ale také důležitým symbolem městské historie a kultury. Je spojena s významnými osobnostmi české architektury, jako byl Josef Gočár, a její vznik představuje kvalitativně novou etapu městské zástavby ve Slaném. Josef Gočár byl světově uznávaný architekt autor Domu U Černé Matky Boží, budovy Legiobanky (Palác Archa) nebo kostela sv. Václava ve Vršovicích. Byl také učitelem Jana Rejchla, architekta budovy Spořitelny (1930–31) a Hudební školy ve Slaném. V roce 2000 byl Gočár, který zemřel 10. září 1945 v Jičíně, vybrán v anketě za největší osobnost české architektury 20. století.
Obr.: Zápis v městské kronice k 9. květnu 1945. Dnešní Palackého ulice se tehdy jmenovala Jiráskova: Těsně před průjezdem Rudé armády vystřelili ujíždějící Němci z Jiráskovy ulice pancéřovou pěst, urazili roh Městské spořitelny a nárazem vzduchu se roztříštila skoro všechna okna v Grandhotelu, ve spořitelně, u kupce Hrdého a porůznu ještě několik tabulí..
Obr.: Socha Spořivosti a detail oprav omítky a cihlového obložení Městské spořitelny.
„Slánská městská spořitelna oslavila dne 1. února 1938 čtyřicáté výročí své blahodárné činnosti.“ Při této příležitosti se spořitelna pochlubila s krásným výsledkem: „vždyť jest jí svěřeno přes 84 miliónů Kč vkladů více než 23 000 vkladateli,“ uvádí se ve Slánském Obzoru.
Obr.: Pokladnička a k ní patřící Vkladní knížka.
Osobní vzpomínky a souvislosti ukazují na propojení mezi uměním a historií. V Slánské radnici z roku 2009 v článku Vladimíra Přibyla se objevují vzpomínky na Vladimíra Fialu, vedoucího katedry dějin umění na Univerzitě Karlově. Byl synem grafika a malíře Václava Fialy, vedoucího katedry dějin umění na Univerzitě Karlově, který byl v kontaktu s Václavem Nejtkem. Při spolupráci Vladimíra Fialy s Vladimírem Přibylem vznikly tři otcovy výstavy (Václav Fiala- *15. července 1896, Praha – † 25. června 1980, tamtéž byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor) ve Slaném, Kladně a Rakovníku. Při jedné z jeho návštěv se Vladimír Fiala zadíval na Nejtkův model sochy Spořivosti v kanceláři muzea a řekl: „Vidíte, to jsem také já – tehdy, asi osmiletý, stál jsem jako model, podívejte se na ty dlouhé nohy, dnes mě již zlobí,.. zasmál se.“
Městská spořitelna je místo, které si zaslouží naši pozornost a úctu nejen za svou krásu, ale i za příběhy, které vypráví.
Zdroj: Článek vznikl ve spolupráci s Jiřím Popovičem-pohlednice a předměty z jeho sbírky, Slánský Obzor r. 1931 a 1937. Slánská Radnice r. 2004,2008,2009. Wikipedie.
FOTOGALERIE: (Klikněte pro zvětšení fotografií.)
