Hrdina nebo lapka? Slaný hostí kostnickou výstavu k 600. výročí úmrtí Jana Žižky

V letošním roce si připomínáme 600. výročí úmrtí jedné z nejvýznamnějších postav české historie, Jana Žižky z Trocnova. Legendární vojevůdce a schopný stratég zanechal v našich dějinách nesmazatelnou stopu. Ve Slaném, městě s bohatou husitskou historií, připomíná toto výročí panelová výstava, která byla u příležitosti oslav vytvořena v Kostnici. Pojďme se podívat na husitskou historii Slaného i odkaz Jana Žižky. 

Slaný je, stejně jako Kostnice, součástí Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí. I díky tomu mají obyvatelé i návštěvníci města příležitost nahlédnout do Žižkova života prostřednictvím výstavy.  Ta byla vytvořena nejen jako pocta významnému vojevůdci, ale také jako připomínka hodnot, které jeho příběh reprezentuje – odvahu, odhodlání a touhu po spravedlnosti. Výstava zapůjčená z muzea v Kostnici je nyní k vidění v budově Městského úřadu Slaný – bývalý hotel Pošta.

Husitství ve Slaném

V roce 1419 se většina obyvatel Slaného přihlásila k husitství, což město proměnilo ve významné centrum hnutí. První mše s přijímáním pod obojí se konala o rok později v kostele sv. Gotharda. Následovalo období rekatolizace, když město v roce 1420 lstí ovládl katolický šlechtic Vilém Zajíc z Házmburka. O rok později ho však opět obsadili umírnění Pražané a zařadili do svého svazu. Konflikty mezi radikály a umírněnými husity vedly v roce 1425 k obležení města a jeho dobytí Janem Roháčem z Dubé. Slaný bylo vyloupeno a řada obyvatel byla na hlavním náměstí upálena, mezi nimi i městský rychtář Dobeš a kněz Křišťan, věrný zastánce učení Mistra Jana Husa. Vypleněné město se poté stalo méně významnou součástí táborského městského svazu, kterému poskytovalo své oddíly a spolupracovalo s ostatními husitsky orientovanými městy, s Louny a Žatcem.

Od roku 1998 si město Slaný toto dramatické období své historie připomíná při Husitských slavnostech. V čele historického průvodu v posledních letech přijíždí i sám Žižka.

Obrázek: Panel z výstavy o Janu Žižkovi, Slaný, 2024

Narození a raná léta Jana Žižky

Největší český vojevůdce zůstává pro historiky záhadou, a to nejen kvůli datu a místu jeho narození, ale i neznámým rodičům. Diskuze o tom, zda se narodil kolem roku 1360 nebo 1370, se nakonec přiklonila k první variantě. Trocnov je považovaný za Žižkovu rodnou vesnici, ale podle uznávaného českého historika profesora Petra Čorneje se narodil na hrádku u Ostrolovského Újezda nebo v Ledenicích.

V roce 1419 se podílel na defenestraci na novoměstské radnici a následně uprchl s dalšími radikálními husity do Plzně. Poblíž tohoto města dosáhl svého prvního známého vítězství za pomoci vozové formace. Po pěti měsících bojů s katolickou šlechtou byl ale nucen město přenechat nepříteli a probít se k nově vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Táborská městská obec jej záhy zvolila jedním ze čtyř hejtmanů, patrně mu náležel post vojenského velitele. Již na jedno oko slepý Žižka v průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka a s největší pravděpodobností zcela oslepl.

Obrázek: Jan Žižka na obraze Adolfa Liebschera, 1904

Vojenské taktiky významného vojevůdce

Žižka je známý svými inovativními vojenskými taktikami, zejména používáním vozové hradby, což byla obranná formace vozů, která poskytovala husitskému vojsku výhodu při bojích proti katolickým silám. Jeho dalším úspěchem bylo vytvoření profesionálních armád s nižšími organizačními celky, které mohly spolupracovat nebo plnit samostatné úkoly. Zakotvil svůj souhrn pravidel ve vojenském řádu a zlepšil systém financování a zásobování. Jeho tažení ukazují, že v bojích s početně rychlejším a lépe vyzbrojeným nepřítelem využíval taktiky, jako jsou lest, terénní výhody, překvapení a útoky.

Žižka se stal jedním z nejvýznamnějších vůdců husitského hnutí během husitských válek (1419–1434). Vedl husitská vojska v klíčových bitvách, jako byly bitva u Sudoměře (1420) a bitva na Vítkově (1420), kde porazil mnohem silnější nepřátelské síly.

Obr.: Hlava Jana Žižky z rámu táborského městského znaku ze staré radnice; Národní muzeum Praha, polychromovaná opuka z let 1515–1516.

Smrt na bitevním poli a otázka nad ostatky

Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde 11.října 1424 při obléhání Přibyslavi zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Jeho smrt byla vnímána jako velká ztráta pro husitské hnutí.

Podle svědectví z 15. století byl Jan Žižka pohřben v kostele sv. Ducha v Hradci Králové, první zprávy o přenesení jeho těla do Čáslavi pocházejí z počátku 16. století. Právě v Čáslavi se Žižkův kult rozvíjel nejvíce a byl zde i zhotoven náhrobek upomínající slavného vojevůdce. Tumbu zachytila v detailu veduta města z roku 1617. Její existence nicméně nezaručuje, že v ní musely být Žižkovy ostatky uloženy.

Obrázek:  Grafická rekonstrukce obličeje nositele lebky od antropologa Emanuela Vlčka, který vedl v sedmdesátých letech 20. století průzkum čáslavské kalvy.

Obrázek: Panel z výstavy o Janu Žižkovi, Slaný, 2024

Zajímavost na závěr: Jak to bylo s příjmením Žižka?

Teorie, proč se jmenoval zrovna Žižka se různí. Některé teorie naznačují, že Žižka by mohl být zkrácenou verzí jména Zikmund. Nicméně, v době jeho narození se jméno Zikmund v Čechách téměř nevyskytovalo.

Většina historiků se tak přiklání k teorii, že jméno Žižka bylo v 16. století synonymem pro jednookého nebo šilhavého, což Žižka od mládí byl. Odkaz na zrakovou vadu se jeví jako věrohodnější, jelikož by to zároveň vysvětlovalo, proč je v Čechách přes 2 000 lidí s příjmením Žižka.

Zdroj: příspěvek vznikl ve spolupráci s Jiřím Popovičem, wikipedie.cz, husitskamesta.net

Zdroj obr.: Wikipedie.cz, Flickr.cz

.