PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Slánská nemocnice – od útulku po moderní zařízení

V článku se dozvíte o fascinující historii péče o nemocné ve Slaném, od středověkého špitálu, přes vojenský lazaret v klášteře a piaristické koleji za napoleonských válek a provizorní nemocnici v klášteře za epidemie cholery až po výstavbu všeobecné nemocnice. V roce 2024 oslavila nemocnice 140 let od svého vzniku. Zaměstnanci si na to zavzpomínali na slavnostním galavečeru, který proběhl v minulém týdnu.  Přečtěte si, jak se vyvíjela péče, jakou roli hrály milosrdné sestry a jak se nemocnice přizpůsobovala výzvám 20. století. Nebo jaká lehkomyslnost v roce 1945 přinesla městu rozšíření břišního tyfu a velké ztráty na životech.

Historie vzniku nemocnice ve Slaném

Kvůli častým epidemiím především obávané cholery, kterou náš kraj trápily, byla krajská, okresní i městská správa nucena uvažovat o vybudování řádných nemocnic ve Slaném a Rakovníku. Předchozí zařízení se nazývala „špitál“ a později městský chudobinec, ale zdaleka se nejednalo o zdravotní služby jako takové. Spíše to byl útulek pro choré, nemajetné a neduživé jedince. V roce 1867 zřídila obec slánská skrovnou nemocnici v pastoušce v dnešní Pastýřské ulici, majetní nemocní odjížděli na léčení do Prahy. Z důvodu nedostatku peněz, krajský úřad rakovnického kraje se sídlem ve Slaném pořádal již od roku 1830 sbírky pro nemocniční fond. Koncem roku 1880 obnášel 25 464 zlatých a byl uložen v občanské záložně jako hypoteční kapitál.

Jelikož tato částka stále nebyla dostačující, na zbývající náklady se přijala půjčka, která byla vedena za celý okres a splácená řadu let.

Obrázek: Pohlednice vydaná knihkupcem Josefem Čížkem v roce 1899.

Pro nemocnici bylo zakoupeno místo od hraběte Clam Martinice těsně pod městskými Háji na mírném teplém návrší, které bylo pro ten účel přímo ideální. Se stavbou se započalo na podzim 1882. Dříví a prkna dodal sklad knížete Schwarzenberga v Praze, železné nosiče pocházely z hutí v Kladně a ostatní stavební hmoty opatřila komise způsobem veřejného podání a něco i ruční koupí.

Dne 17.února 1884 se konalo církevní posvěcení nemocnice za účasti okresního a obecního zastupitelstva, korporace spolků a slánských jednot. Následující den byla pro veřejnost a přijala první pacienty. Nemocnice měla 84 postelí a ošetřovací poplatek byl 60 krejcarů za osobu a den.

Výběr obsazení prvních lékařů

„Ve Slaném byla pro obsazení dvou lékařských míst vypsána výzva, na kterou došly pouze tři žádosti zdejších lékařů, a sice pánů MDra. Františka Formánka, MDra. Ferdinanda Suka a MDra. Leopolda Wassermanna ml. Při volbě se kuratorium, po předchozím dorozumění se žadateli, rozhodlo zvolit všechny tři a ponechalo jim možnost, aby ze svého středu zvolili prvního a druhého lékaře. Jmenovaní lékaři se však dohodli, že jejich postavení bude rovnocenné, že žádný z nich nebude fungovat jako první, druhý či třetí lékař, a že podle toho se rozdělí i platy. Pouze pan Dr. Formánek byl ustanoven, aby zastupoval sbor lékařů navenek. Jelikož zvolení lékaři jsou síly praktické, činné a obětavé, podotýkáme prozatím jen, že lze očekávat jejich blahodárné působení ve prospěch instituce, která je pro náš okres tak důležitá.“ (Svobodný občan, 16.2.1884)

Lékařský plat v té době činil 300 zlatých. Na provozu se podílely kromě lékařů ještě dvě ošetřovatelky, které prošly výcvikem v Praze. Hned v prvním týdnu provozu nastoupilo do nemocnice 21 pacientů, jejich počet kolísal i podle roční doby, ale do konce 19. století nepřesáhl 50 osob. Od zahájení provozu nemocnice bylo citelně znát, že je málo personálu. Příchod řeholních sester do okresního sirotčince byl oběma hlavním zakladatelům, okresnímu starostovi Hlaváčkovi a monsignorovi Josefovi Kandlerovi pobídkou, aby se pokusili o uvedení milosrdných sester do okresní nemocnice. Podařilo se jim přesvědčit členy okresního zastupitelstva o blahodárném působení milosrdných sester a bylo svoleno k nákladu na zařízení vhodného bytu pro sestry a zřízení kaple. Tato kaple bylo zřízena z bývalé slepé chodby, vkusně vymalována a opatřena vším potřebným. Tři ozdobná okna hleděla do dvora. V průběhu času byla kaple několikrát přemísťována. Milosrdné sestry přišly v prosinci 1900. Boromejky v nemocnici vzorně sloužily až do nuceného odchodu 4. prosince 1959. Tehdy z Prahy přišlo rozhodnutí, že do 15. 12. 1959 musí řeholní sestry v pražské oblasti opustit službu v nemocnicích.

Obrázek: Pohlednice vydaná nakladatelstvím Orbis v listopadu 1959, podle prof. Leopolda fotografoval Jan Čížek, na snímku pózují Václav Černušák, Olga Černušáková a Jana Bečková

S.M. Iva Moučková z Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského o působení boromejek ve Slánské nemocnici píše: „Ve stále rostoucí slánské nemocnici nastoupilo 1. ledna 1901 pět boromejek ošetřovatelskou službu. Jak se nemocnice rozrůstala, rostl i počet milosrdných sester a boromejská kronika říká: Po všechna léta zde sestry pracovaly v plné shodě s ostatní personálem. První světová válka tuto spolupráci svými těžkostmi nenarušila. Mezi lékaři vynikal zvláště MUDr. Josef Moucha, který zde působil od r. 1926.“

Epidemie břišního tyfu

„První měsíc po osvobození bylo naše město postiženo rozsáhlou epidemií břišního tyfu způsobenou závadnou vodou. Explozivní rozvoj nastal 5. srpna 1945. Města se po půl století vymstila lehkomyslnost, s jakou byl při stavbě vodojemu v roce 1897 sveden do něj bez jakéhokoli zajištění pramene vody stékající v místě stavby. Na tento divoký přítok se po celá desetiletí nevzpomnělo. V létě 1945 byla na dvoře školy Na Hájích vykopána zcela neodpovědně na svahu nad vodojemem latrína. Z ní pak vytékaly výkaly internovaných zajatců, onemocnělých břišním tyfem, a pronikly do vodojemu. Tak vznikla epidemie s více než 600 nemocnými, která si vyžádala 72 obětí na životě.“ (Publikace 100 let nemocnice ve Slaném)

Situaci popsal i desátník Bohumil Hrabal za mimořádné vojenské služby: „Tyfová epidemie, hrozná a děsivá, provizorní pavilony zřizovány ve veřejných budovách. Lékaři se pustili v boj. Hlásil jsem se dobrovolně, a tak jsem poznal, jakých výkonů pro záchranu člověka je schopna zbožnost v lidských srdcích… Byl jsem vždycky vlažným ve víře, ale zde jsem se naučil skutečně v Boha věřit … Řádové sestry byly totiž při krajně nebezpečné práci duší všeho, co mělo jediný smysl: pomoci trpícímu člověku…“

Obrázek: Nedatovaná fotografie významné návštěvy z doby před výstavbou druhé nemocniční budovy (1934) a bez vrátnice, ještě s nezpevněnou vozovkou

Vývoj nemocnice v letech

Na počátku 20. století čelila slánské nemocnici problémům s kapacitou a nedostatkem financí na potřebné rekonstrukce. Během první světové války se její kapacita ukázala jako nedostačující, což vedlo k částečné rekonstrukci a rozšíření o infekční pavilon, desinfekční místnost a pitevnu v roce 1916. Infekční pavilon měl pokoje pro nemocné, jeden pro sestru a jeden pro ordinace lékařů. Na tehdejší dobu byl velmi dobře vybaven. V roce 1915 byla postavena ohrada kolem ústavního parku. Dne 10. září 1921 měla nemocnice vzácnou návštěvu: prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka. Další rozšiřování probíhalo v letech 1927–29, kdy bylo zřízeno operační oddělení a další zázemí.

V roce 1930 městská rada ve Slaném darovala na stavbu nové nemocnice rozsáhlý pozemek nad městským parkem směrem k Otrubům, kam by se pak nemocnice přestěhovala, ten ale nebyl využit. Výstavbě nové nemocnice zabránila hospodářská krize. Plány na stavbu druhé budovy byly objednány u místního stavitele Vilibalda Hiekeho, který podle ideového návrhu a programu primáře Josefa Mouchy projektoval pěknou a účelnou dvoupatrovou budovu na západním křídle dosavadní nemocníce. Dne 24. května 1933 byla stavba zahájena a 13. září 1934 kolaudována. Následně 17. září téhož roku byla druhá nemocniční budova slavnostně otevřena.

V září 1939 vypsal okresní výbor ve Slaném veřejnou soutěž na stavbu infekčního pavilonu a vrátnice s termínem dokončení 1940. Stavba se protáhla až do roku 1944, kdy byla dokončena s nákladem 2 404 255 Kčs. Infekční pavilon se osvědčil úspěšnou léčbou infekční spály.

Obr. pohlednice poslaná 21.8.1943, oplocení budovy gymnasia je již vybetonováno, ale je zatím bez pletiva.

Po válce v roce 1947 vzniklo gynekologické oddělení a v roce 1956 rehabilitační oddělení. V letech 1957–59 probíhala výstavba dětsko-kojeneckého pavilonu. Vybudován byl brigádnicky v rámci Akce Z – zvelebení, předán k užívání 8. listopadu 1959. V 70. letech byla postavena svobodárna (1970–76) a nová kotelna (1980–87). Technické zázemí nemocnice bylo dále modernizováno v 80. letech, kdy bylo zřízeno anesteziologickoresuscitační oddělení. V 90. letech prošla nemocnice procesem privatizace a stala se samostatnou příspěvkovou organizací.

Přes problémy s poskytováním péče v některých oborech se nemocnice postupně rozšiřovala a modernizovala, včetně zavedení inkluzivních technologií pro pacienty s postižením. Během pandemie Covid-19 se nemocnice rychle adaptovala na nové podmínky, stala se jednou z prvních ve Středočeském kraji, která obdržela vakcíny a úspěšně čelila výzvám díky spolupráci s městem a dobrovolníky.

Obrázek: Fotografie vrátných Aloise Šejby a Václava Pastyříka ze srpna 1943 před novostavbou vrátnice.

Vznik babyboxu ve Slaném

Od 3. 2. 2011 je ve Slaném i babybox. Jednalo se teprve o 42. v celé České republice. Jedná se o skříňku fungující na principu inkubátoru, která je signalizací napojena na zdravotnický personál. Zařízení je umístěno u vchodu slánské nemocnice.

Obrázek: Obálka pamětního spisu k 50. výročí nemocnice ve Slaném vydaného nemocnicí v roce 1936

Obrázek: Pamětní medaile ke 100. výročí slánské nemocnice. Jejím autorem je kladenský sochař a malíř Petr Kasner.

Obrázek: Obálka pamětního spisu ke 100. výročí nemocnice ve Slaném vydaného nemocnicí v roce 1984

Obr.: Obálka pamětního spisu ke 125. výročí Nemocnice ve Slaném vydaného v roce 2009, ročenka je ke stažení ZDE.

Obrázek: Pohlednice z 30. let, z doby před výstavbou budovy gymnasia.

Obrázek: pohlednice vydaná po dokončení druhé budovy nemocnice, fotografie MUDr. Josefa Mouchy.

Obrázek: Reprodukce fotografií z pamětního spisu k 50. výročí nemocnice ve Slaném vydaného nemocnicí v roce 1936.

Obrázek: Nedatovaná fotografie z doby před výstavbou vrátnice; v pozadí hospodářská budova z roku 1928.

Obrázek: Nedatované fotografie parkové úpravy před nemocnicí, podle budovy gymnasia dostavěné v roce 1939 pořízené někdy poté.

Obrázek: Nedatované fotografie parkové úpravy před nemocnicí, podle budovy gymnasia dostavěné v roce 1939 pořízené někdy poté.

Obrázek: Nedatované fotografie parkových úprav před nemocnicí, pořízené podle budovy gymnázia, která byla dostavěna v roce 1939. Andělíčci byli jeden čas z parku přemístění do atria na chirurgii, ale po rekonstrukci chirurgických sálů, které byly zvětšeny do atria, vrátili se zpět do parku.

Obr.: aktuální fotografie soch z nemocničního parku. Zdroj: archiv Nemocnice Slaný.

Obrázek: Pohlednice vydaná trafikanty Čeňkem Chýským a Augustinem Engstem, poslaná 11.5.1887.

Obrázek: Pohlednice vydaná v několika vydáních v 30. letech.

Obrázek: Pohlednice poslaná 16.IV.1953, nakladatelství Orbis.

Obrázek: Nedatovaná pohlednice vydaná fotografem Františkem Růžičkou z Loun.

Obr.: nedatovaná fotografie.

Obrázek: Pohlednice vydaná nakladatelstvím Orbis někdy kolem roku 1958 s nezbytnou hvězdou

Úvodní obr.: pohlednice vydaná papírníkem Františkem Kubešem, její vydání oznámeno v čtrnáctideníku Světlo 19. srpna 1909, před budovou Kubešův syn Jaříček

Zdroj: článek napsán ve spolupráci s panem Jiřím Popovičem, Fotografie a pohlednice ze sbírky Jiřího Popoviče, Svobodný občan 16.2.1884, Pamětní spisy 1934, 1938, 2009.