PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Kostel svatého Jakuba Většího v Lidicích u Otrub a jedinečné fotky interiéru
Ve volném pokračování článku o Lidicích se zaměříme na Kostel svatého Jakuba Většího, novogotickou památku, která je součástí kulturního dědictví obce. Prozkoumáme jeho historii od prvních zmínek až po architektonické úpravy, které podstoupil během staletí. Kromě toho se podíváme na zajímavá historická spojení s výraznými osobnostmi, které přispěly k jeho kulturnímu významu. Navštívili jsme pro vás jinak uzavřený svatostánek a získali jedinečné fotky aktuálního stavu.
Kostel svatého Jakuba Většího v Lidicích u Otrub je významnou novogotickou památkou, prohlášenou za kulturní památku České republiky. První zmínka se o něm nachází v registrech desátků papežských z roku 1352 s dávkou 12 grošů, kterou kostel odevzdával církevním institucím. Tento kostel, původně zasvěcený sv. Janu Křtiteli, sv. Václavu, poté sv. Ondřejovi a nakonec sv. Jakubu Většímu, prošel během staletí několika zničeními a obnovami, ale stále stojí na svém místě. Nachází se na návrší uprostřed hřbitova. Původně gotický kostel byl upraven v roce 1780 do barokní podoby. V roce 1880 mu byla podle návrhu architekta Achilla Wolfa, který působil na Slánsku i ve službách hraběte Jindřicha Clam-Martinice, vrácena gotická podoba a rozšířen hřbitov. Kostel byl zevně i uvnitř novou maltou nahozen a na šedou barvu natřen. Okna byla upravena na způsob gotický, střecha nad presbytářem byla doplněna sanktusníkem*, byla přistavěna sakristie a prolomena zeď na novou kazatelnu.
Obr.: slánský děkan Josef Kandler (†1903)
Vysvěcení se ujal slánský děkan
Opravený kostel byl vysvěcen slánským děkanem a rodákem ze Slatiny Josefem Kandlerem (†1903) v roce 1880. Josef Kandler byl nejen významnou kulturní osobností města Slaného, ale i posledním ze slánských děkanů, který se zasadil o celkovou opravu děkanského chrámu a obou filiálních kostelů v Lidicích a Ovčárech.
„Kostel jest jednoduché stavení gotické bez věže, pouze s vížkou sanktusovou na střeše. Presbytář zakončen jest třemi boky. Vítězný oblouk jest hrotitý. Stropy v presbytáři i v lodi jsou nové. Oltář pěkný, rokokový; nahoře plastická skupina nejsvětější Trojice, po stranách stojí sochy sv. Petra a Pavla; uprostřed zmíněný Sequensův obraz s klidně stojící postavou sv. Jakuba,“ popisuje zázemí kostela v roce 1913 Dr. Antonín Podlaha.
A k jeho výzdobě uvádí pár podrobností: „Dřívější obraz sv. čtrnácti Pomocníků, neumělecký a zašlý, jest uložen v sakristii. Po pravé straně vítězného oblouku zavěšen jest oválový, na dřevě malovaný obraz P. Marie Pomocné v pěkně řezaném rámci; pod ním rovněž na dřevě malovaný obraz Sv. Jan Nep. v pěkném rámci, na němž dole upevněny jsou dva pěkně kuté svícínky.“
Zajímavostí je, že obraz Panny Marie darovala roku 1876 paní Marie Šťastná, choť pokladníka záložny ve Slaném.
Obr.: Fotografie z publikace Za svatým Jakubem u Lidic u Slaného vydaná v roce 2006
Zvony byly za války odebrány
Dřevěná zvonice s kamenným podkladem vydržela až do roku 1863, kdy se rozpadla. Tři památné zvony, přemístěné do sýpky ve Slaném, byly během první světové války zrekvírovány. Největší zvon s reliéfem sv. Trojice byl přelit v roce 1723. Interiér kostela zdobí oltářní obraz sv. Jakuba od Františka Sequense a kazatelna navržená architektem Achillem Wolfem. Lidická fara po bitvě na Bílé hoře přestala být obsazována a zanikla, přičemž její základy byly objeveny na severní straně hřbitova.
Obr.: Zobrazení zvonů z kostela sv. Jakuba, zdroj: Aleš Maxima
Zajímavé propojení s Václavem Štechem
Rodiče historika umění V. V. Štecha (Václav Štech – spisovatel, dramatik, novinář, a pozdější ředitel divadla na Vinohradech a Anna Mrzílková, která pocházela z Lidického dvora) měli v kostele sv. Jakuba Většího svatbu. Sám Václav Vilém Štech kostel navštívil nedlouho před svou smrtí.
Aktuální stav kostela svatého Jakuba Většího
Zajímalo nás, v jakém stavu se kostel svatého Jakuba Většího nyní nachází. Kostel, i přes svůj špatný technický stav, na návštěvníka dýchne tichou a majestátní atmosférou, která dokazuje, že zde bylo místo pro rozjímání. Před necelými deseti lety proběhla náročná několikaletá rekonstrukce stropu a další opravy, aby do kostela nezatékalo a nezhoršoval se jeho technický stav. Vstupní dveře byly vyměněny za nové s železným kováním, které zaplatil spolek Wotrubia. Vstupní kovaná branka je také nová. Bohužel kostel jinak pomalu chátrá a zasloužil by si dostatek financí na rekonstrukci, včetně opravy krásných dřevěných varhan, které už delší dobu nejsou funkční. Před časem někdo odcizil obraz svatého Jakuba z čela oltáře, ale po nějaké době se ho podařilo nalézt. Pro jeho bezpečnost byl převezen do muzea a nahrazen kopií.
Fotografie současného stavu:
*Sanktusník je malá a štíhlá věžička nacházející se na hřebeni střechy presbytáře kostela obvykle zhruba nad hlavním oltářem.
Zdroj Obr.: fotografie z publikace Za svatým Jakubem u Lidic u Slaného vydaná v roce 2006, fotografie aktuálního stavu: Kateřina Števková.
Zdroj: článek vytvořen ve spolupráci s panem Jiřím Popovičem, čerpáno ze Slánských listů-květen/1995, Slánský obzor 1940 Krupička, z textů Vladimíra Přibyla v publikaci Za svatým Jakubem u Lidic u Slaného, wikipedie.cz.