PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Zapomenutý význam obelisku ve Smečně. Na čí počest byl vztyčen?

V srdci malebné krajiny, nedaleko silnice mezi Smečnem a Kačicí, se majestátně tyčí obelisk, jehož historie sahá až do roku 1847. Tento monument, často pro svůj charakteristický tvar nazývaný pyrám, je nejen chráněnou památkou, ale také vzpomínkou na významnou osobnost české historie. Jeho příběh je spojen s hrabětem Karlem Janem Nepomukem Clam-Martinicem, jehož zásluhy a odkaz jsou připomínány dodnes. V následujícím článku se podíváme na historii obelisku a na to, co pojí uznávanou spisovatelku a hraběte Clam-Martinice.

U polní cesty kolmé k silnici II/236, naproti bývalému martinickému ovčínu, se nachází obelisk, který tu byl postaven již v roce 1847. Tyčí se do výšky 11 metrů a byl vytesán z žehrovického pískovce z jednoho kusu. Pro svoji velikou váhu musel však být rozřezán a na místě znovu sestaven. Na počest Karla Jana Nepomuka hraběte Clam-Martinice ho tu postavili jeho úředníci.

Sloup byl ze čtyř stran zdoben kovovými pásy s oslavným nápisem. Křehké litinové pásy s nápisy byly upevněny železnými vruty o průměru 8 mm a délce 75 mm do olověných trubiček, jakýchsi hmoždinek, v předvrtaných dírách v kameni. Brutálně zničeny byly někdy před říjnem 2006. Plné znění nápisů dnes neznáme.

Už první známá citace z roku 1927 není celá:

• Jih: muži O KRÁLE A ŘIŠI RADOU I SKUTKEM V POLI JAK V MÍRU VELE ZASLOUŽILÉMU.
• Východ: karlu janu HRABĚŤI CLAMU=MARTINICOWI.
• Sever: KMENE RODNĚ ČESKÉHO ŠLECHETNÉ RATOLESTI VLASTI A VLASTENCŮ ZÁŠTITĚ A OZDOBĚ
• Západ: JEHO VÝTEČNÝCH ZÁSLUCH VDĚČNÍ CTITELOVE VĚRNÍ SLUŽEBNÍCI na paměť tento pomník postaven LETA PÁŇE mdcccxlvii

Poznámka: Malými písmeny doplněn do nedávné doby chybějící text.

Obrázky původních nápisů, které se na obelisk bohužel zatím nevrátily:

Obelisk byl dlouhou dobu skryt naším zrakům v houštině náletových dřevin. Díky Spolku přátel Smečna a širokého okolí bylo v roce 2013 jeho okolí upraveno a pyrám byl opatřen tabulkou o jeho historii včetně nápisů na čtyřech stranách. Zatím se jedná jen o tištěnou informační cedulku. Byla také zahájena výsadba nové lipové aleje.

Obrázek: Tištěná informační cedulka, která nahrazuje původní nápisy.

Karel Jan Nepomuk hrabě Clam-Martinic

Karel Jan z Clam-Martinic (1792–1840) byl český šlechtic a významný politický činitel. Narodil se v Praze jako syn Marie Anny z Martinic a hraběte Karla Josefa Clama. Po absolvování práv se stal komořím a pobočníkem maršálka Schwarzenberga a později generálním pobočníkem rakouského císaře Ferdinanda I.

V roce 1821 se oženil se Selinou Carolinou Meade, s níž měl syna Jindřicha Jaroslava, pozdějšího českého politika. Byl také mecenášem umění a podporoval malíře Josefa Vojtěcha Hellicha. Jako majitel smečenského panství nechal postavit rodinnou hrobku. Karel Jan Nepomuk Clam Martinic byl také generálem adjutantem v napoleonských válkách. Ohlásil porážku Napoleona Spojencům a eskortoval Napoleona do vyhnanství na ostrov Sv. Heleny.

Založil v roce 1821 ve Smečně první českou záložnu, jediný to ústav peněžní v Čechách. Také se postaral o vznik dětské opatrovny, o kterou se starala jeho manželka Selina Carolina Meade. Byla první v české zemi. Založil také nadaci pro poddané smečenského panství postižené živelnými pohromami.

Jeho syn Jindřich Jaroslav Clam-Martinic byl velice oblíbený. Za jeho úřadu založil v domě číslo popisné 180 v Havlíčkově ulici ústav s názvem Jindřichov. Ten sloužil pro přestárlé dělníky, kteří tu byli stravováni a opatrováni až do své smrti.

Obrázek: Stav obelisku v roce 2024

Otrava nepřáteli a nakonec salva na jeho počest

Podle Stanislava Lánského byl hrabě otráven svými nepřáteli u dvora. Když byl pochováván do smečenské hrobky, děla postavená na dvě hodiny cesty od sebe ze Smečna do Vídně pálila smuteční salvu.

Mohl být hrabě Clam-Martinic otcem Boženy Němcové?

Podle některých teorií mohl být Karel Jan z Clam-Martinic otcem české spisovatelky Boženy Němcové. Dostupné zdroje uvádějí, že se z milostného vztahu vdané Dorothey a Clam-Martinice skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve francouzských lázních Bourbon-l’Archambault, které Dorothea navštívila se svým strýcem, státníkem Talleyrandem, v září 1816, již po rozchodu obou milenců (v březnu 1816).

Dorothea neuznala toto nemanželské dítě oficiálně za vlastní a nechala je do matriky města zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles. Podle alternativních úvah o původu Boženy Němcové byla tato dívka později dána Dorotheinou sestrou, vévodkyní Kateřinou Vilemínou Zaháňskou – paní kněžnou z Babičky Boženy Němcové, do opatrování manželům Panklovým, jejím služebníkům na ratibořickém panství. Tuto teorii ale nedávné rozbory DNA nepotvrdily.

Obr.: Skutečný stav okolí obelisku v roce 2024

Zdroj: stredoceskaknihovna.cz, wikipedie.cz, Práce Stanislava Lánského pro ZŠ Smečno 1988

Fotografie: Roman Kabátek 2003, Jiří Popovič říjen 2006, Kateřina Števková.