Dalhalla: Inspirace pro využití lomu na Slánské hoře?
Představte si, že ve Slaném navštívíte koncert, kde se sama příroda stane součástí představení. Že to není možné? To samé si mnozí mysleli o ambiciózním projektu švédské Dalhally, která se z vápencového lomu stala jednou z nejlepších přírodních hudebních scén světa. Mohl by se příběh neobvyklé transformace opakovat i v opuštěném čedičovém lomu na úpatí Slánské hory? Švédům k tomu stačila souhra náhod a podpora na správných místech.
Když se Slaňák zadívá na fotografii švédského amfiteátru Dalhalla, nelze se ubránit srovnání s lomem na Slánské hoře. Mohla by se „Slanda“ stát českou Dalhallou a představovat nové centrum umění a kultury?
Podobností s bývalým švédským lomem je dost. Stejně jako Dalhalla, která vznikla v důsledku geologických procesů, může údolí Slánské hory nabídnout fascinující přírodní pozadí pro venkovní akce. Čedičová stěna a útvary, které se zde nacházejí, by mohly být využity nejen pro stavbu pódia, ale také pro inspiraci umělců, kteří by zde vystupovali. I slánská scéna by mohla díky dobrému umístění a unikátnosti prostředí do regionu přinést nové možnosti.
Obr.: Aktuální obraz Slánské hory v místech původního lomu
Na možnost využití lomu jsme se zeptali města: „Slánská hora je přírodní památka. Pro přírodní památky platí určitá pravidla z důvodu ochrany živé i neživé přírody. Nechystáme se tedy využívat Slánskou horu k pořádání koncertů či festivalů,“ shrnula postoj jeho mluvčí Lucie Krčková.
Ke vzniku Dalhally stačilo málo
Cesta ke vzniku Dalhally začala v roce 1991, kdy opuštěný lom v Rättviku objevila operní pěvkyně Margareta Dellefors. Místní komunita tehdy hledala vhodné místo pro letní festivaly a umělkyně okamžitě viděla potenciál lomu pro hudební akce. Izolovaná lokalita, vzdálená od veškerého hluku civilizace, byla pro amfiteátr ideálním místem. Dellefors o tom byla hluboce přesvědčena a stala se vedoucí projektu. Zajistila podporu od obce Rättvik i Dalarna County Council.
V červnu 1993 se tu konal první zkušební koncert a krátce nato byla založena asociace „Přátelé Dalhally“ na podporu ambiciózního projektu. Ke vzniku světově proslulé scény tak stačila víra a aktivita několika nadšenců a vstřícnost municipality.
Projekt vzbudil velký zájem médií i veřejnosti, oficiální otevření Dalhally 21. června 1995 proběhlo dokonce za účasti švédské královské rodiny. Od té doby se zde konají nejrůznější představení od opery až po rockové koncerty. Scéna už hostila řadu mezinárodně uznávaných umělců a orchestrů. Koncertní sezóna tu trvá od pozdního jara do začátku podzimu a prázdná místa tu nemívají.
Obrázek: Švédská Dalhalla, letecký pohled
Stěna poskytuje jedinečnou akustiku
Jednou z klíčových vlastností, díky kterým Dalhalla vyniká, je její bezkonkurenční akustika. Strmé stěny lomu v kombinaci s okolní vodou přirozeně zesilují zvuk způsobem, kterému se jen málokterá jiná místa vyrovnají. Přírodní akustické podmínky tu byly natolik dokonalé, že při testování zvuku bylo zjištěno, že dno lomu má neobvykle nízkou hladinu hluku, a vysoké stěny poskytují vynikající dozvuk bez rušivých ozvěn. Výsledkem je křišťálově čistý sluchový zážitek, který uchvacuje diváky z celého světa.
Noční osvětlení zajistí magickou atmosféru
Inspiraci bychom si mohli vzít v navrženém osvětlení. Když se setmí, promění se Dalhalla v magický prostor s osvětlením umocňujícím dramatické stěny lomu a klidnou vodní hladinu. Strategické použití osvětlení zvýrazňuje přírodní skalní textury a zdůrazňuje architektonické prvky. Tato pečlivá rovnováha vytváří pohlcující divácký zážitek.
Obrázek: Dalhalla ve Švédsku, noční osvětlení
Historie a transformace Slánské hory
Slánská hora s výškou 330,1 m, se tyčí jako výrazná přírodní dominanta města Slaný. Je součástí geomorfologického celku Pražská plošina a představuje nejjižnější výběžek sopečné činnosti Českého středohoří. Hora se zvedá přibližně 70 metrů nad údolím Červeného potoka, které ji odděluje od městského centra. Přírodní památka zahrnuje vrchol a severní a západní svahy hory, přičemž celková rozloha činí 2,23 ha a ochranné pásmo pokrývá dalších 8,19 ha. Většinu svahů pokrývá smíšený les a na severním a západním úbočí se nacházejí zajímavé čedičové skály s puklinovými jeskyňkami. Historie hory je fascinující, v minulosti zde vyvěraly dva slané prameny, které daly městu jeho název, avšak tyto prameny se do dnešních dnů nezachovaly. Těžba čediče ve dvou velkých lomech východní části hory významně poškodila místní archeologické naleziště. Na ochranu Slánské hory bylo vynaloženo značné úsilí, které vedlo k částečnému zasypání lomu a výsadbě stromů a keřů.
Obrázek: Aktuální obraz Slánské hory v místech původního lomu
