PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Slánská pošta od středověkých kurýrů do současnosti

Ponořte se do fascinující historie poštovních služeb ve Slaném, která sahá až do 13. století. Objevte, jak se malé královské město stalo klíčovou dopravní a poštovní křižovatkou, jaké změny přineslo 19. století a jak se pošta adaptovala na moderní dobu. Tento článek vás provede nejen významnými milníky, ale i zajímavými příběhy, které formovaly poštovní služby ve Slaném až do současnosti.

První zmínky o poštovních službách ve Slaném pocházejí z 13. století, kdy město získalo statut královského města. Poštovní služby byly tehdy nezbytné pro komunikaci mezi královským dvorem a městy v okolí. V roce 1623, po bitvě na Bílé hoře, bylo město Slaný dáno do zástavy a poštovní služby byly spravovány místní šlechtou.

Již od středověku vedla z Prahy přes Slaný, Louny, Bílinu a Teplice jedna z nejdůležitějších cest v zemi – tzv. Lipská cesta. Ze Slaného se stala důležitá dopravní a poštovní křižovatka díky vybudování silnice na Karlovy Vary. Město získávalo hmotný užitek a byl to jeden z důvodů, proč se rakovnický krajský úřad přesunul do Slaného. Poštovní doprava sem byla také soustředěna, takže rakovnický a mělnický poštovní úřad musel na slánskou poštu dojíždět. Velvarská pošta byla dokonce 19. září 1784 úplně zrušena a ponechána pouze schránka. V té době byl poštmistrem Jan Bettmann, který pobýval v obecním domě, později v Poštovské ulici – nyní Kynského, „dokud si sobě hospodu velkou na rynku nekoupil“ (řeč je o bývalém hotelu Pošta).

Obrázek: Poštovský vůz 1953, foto Karel Vidimský, Kalendář 2024 Romana Kabátka

Poštovní provoz na sklonku 18. století

V těchto dobách měl poštmistr k dispozici na rozvoz pošty 140 koní na tažení dostavníků. Bylo jich tady sedm, dva z nich patřily Chomutovu a dva Žatci, Karlovy Vary a Teplice měly po jednom voze, ostatní byly slánské. Jedenkrát týdně ještě vyjížděl „Leipziger Mallepost“, který zde stavěl v „Hotelu zur Post“, který byl zařízen v prvním patře pro cestující a v přízemí pro ustájení poštovních koní.

Obrázek: Pohlednice vydaná 1905 trafikanty Augustinem Engstem a Čeňkem Chýským. Vlevo obecní domy č.p. 143 a 144 (dům Malikovský a tzv. stará radnice, v níž umístěna byla městská škola hudební – Kronika města 1923 Jindřich Hulínský), kde pošta také působila, místo nich bude postavena budova pošty. Uprostřed hotel Pošta.

Bitva a porážka Napoleonova vojska u Kulmu (Chlumec u Chabařovic)

Tato porážka ovlivnila i slánskou poštu, a to tak, že byli poštovní koně rekvírováni na převoz raněných do Slaného. V létě roku 1866 tu byla pruská polní pošta.

Obrázek: Pohlednice vydaná papírníkem Františkem Kubešem 1918. Naproti dívčím školám byla pošta v ulici Palackého č.p. 198, později tam byla tiskárna Veleslavín. Vedle budovy pošty byl průchod pro pěší z ulice Palackého do ulice Kynského.

Rozvoj v 19. století

V průběhu 19. století došlo k významnému rozvoji poštovních služeb. V roce 1850 bylo ve Slaném zřízeno c.k. hejtmanství, které začalo úřadovat 15. února téhož roku a započala velká reorganizace poštovní dopravy. Doprava osob zůstává, ale zbavuje se péče o ubytování cestujících a ustájení koní z důvodů nízké rentability, neboť jsou v provozu hlavní železniční linky. Poštovní hotely tak většinou přecházejí do pronájmu soukromých osob, stejně tak tomu bylo ve Slaném, ale vlastnická práva si majitelé ponechávají. Poštovní úřad se z hotelu přestěhoval do dvou místností starého domu naproti. Pošta se stala důležitým centrem pro obchod a komunikaci, což přispělo k hospodářskému růstu města.

Historický sborník Slánský obzor oznamuje: „15. 6. 1893 se c.k. poštovní a telegrafický úřad přestěhoval zpět do hotelu Pošta a byl převzat pod státní správu.“

První vlak do Slaného přijel 11. května 1873, ale až v roce 1895 byla zavedena železniční ambulance mezi Prahou-Smíchovem a Loukou-Horním Litvínovem. V současné době se ale pošta opět dopravuje po silnici.

V roce 1897 je v městě umístěno 8 poštovních schránek, z toho jedna na nádraží, a 10 v okolních vesnicích.

Obrázek: Pohlednice vydaná firmou FOTO-FON v roce 1929 a ještě několikrát později

Roku 1898 bylo podáno 700 000 obyčejných a 45 330 odporučených dopisů a poštovních známek prodáno za 22 658 zlatých. Telefonických rozmluv bylo zprostředkováno 22 212.

V roce 1910 se pošta nacházela v Palackého ulici číslo popisné 198, tedy v budově naproti tehdejší dívčí škole. V této době docházelo v poštovním úřadě k dalším změnám. Například pošta již nevlastnila koně, ale pouze si je pronajímala.

V posledních dvou desetiletích před první světovou válkou jezdily ze Slaného dostavníky do Velvar, Brandýska, Kladna, Řevničova, Smečna-Šternberku a Třebíze. Ještě po roce 1920 jezdily do Kladna a byly nahrazeny prvními autobusy, které měly místo pneumatik plné gumové nákolky.

V roce 1925 byly na náměstí zbourány dva domy. V jednom z nich původně působila v již zmiňovaných dvou místnostech pošta, když byl ještě v provozu hotel Pošta. Byla postavena nová poštovní budova číslo popisné 1004, ve které poštovní úřad začal pravidelně úřadovat 15. června 1928.

Obrázek: Budova pošty č.p., 1004 a bývalý hotel Pošta, pohlednice vydaná kole roku 1953 nakladatelství Orbis

Modernizace a současnost

Ve 20. století prošla pošta ve Slaném několika revitalizacemi. V letech 2000–2001 byla pobočka zrekonstruována, po dobu oprav úřadovala v okresním domě. V původní budově začala opět fungovat 10. 9. 2001. Dnes se pošta stále nachází v historické budově, která je významnou památko města.

Poštovní služby ve Slaném jsou nedílnou součástí městské infrastruktury a její historie odráží vývoj města samotného. Od středověkých počátků až po moderní dobu hrála pošta klíčovou roli v komunikaci a obchodě. Dnes je to stále důležitá instituce, která pokračuje v poskytování služeb obyvatelům města, i když byla vloni v červenci její pobočka Na Dolíkách zrušena a zůstala už jen provozovna na Masarykově náměstí.

Zajímavost: Víte, co byla železniční ambulance?

Železniční ambulance byla druhem pošty. Zpracovávala všechny poštovní zásilky během jízdy v upravených železničních vozech.

Zdroj: Jan Rosický – článek Pošta ve Slaném z časopisu  Filatelie 10/1970, příspěvek vznikl ve spolupráci s Jiřím Popovičem, Wikipedie

Zdroj Obrázků: ze sbírky Jiřího Popoviče

Úvodní Obrázek: Rozvoz poštovních zásilek 1928 foto Dr. Josef Rouček, slánský rodák, profesor sociologie na univerzitách v USA.