PŘÍBĚHY Z HISTORIE: Josef Kumpán a jeho zahrady ve Slaném

Další putování historií nás zavede do původní zahrady továrníka Přibyla a seznámí s nákresy geniálního zahradního architekta Josefa Kumpána. Podíváme se i na další místa, které Kumpán ve Slaném ovlivnil. Přiblížíme si specifika zahradní architektury 20. a 30. let minulého století a poodhalíme, jaký příběh skrývá socha s názvem „Žena utírající se po lázni“ umístěná nejen v současném slánském parku.

Historie Kumpánovy zahrady začíná v roce 1918, kdy textilní firma Ferdinand Přibyl a synové koupila přádelnu a k ní patřící domek v nynější ulici K. H. Borovského ve Slaném v místní části Kvíček. Poté, co syn Ferdinanda Přibyla ml. – Ferdinand Přibyl zdědil tuto továrnu a přilehlé pozemky, vymyslel velkolepou přestavbu areálu. První etapou bylo vybudování betonové příjezdové cesty k továrně (dnešní ulice K. H. Borovského), která po válce sloužila i na sušení obilí. Po dokončení příjezdové cesty nechal majitel zrekonstruovat i park, a to podle plánu Josefa Kumpána z roku 1939.

Obrázek: Návrh parku (1939)

Popis zahrady ze vzpomínek Josefa Niče ze Slaného. „V zahradě stávalo pódium, kde se pořádaly zábavy a vystoupení. Park byl hojně navštěvován rodiči s dětmi. Ve spodní části parku byl umístěn minigolf, u kterého bylo i občerstvení. O golf se staral Josef Votava, který bydlel ve vile naproti Benaru. Josef Votava byl synem Votavů, kteří měli ve Slaném do roku 1948 výrobu kol YWES. V parku bylo veřejnosti přístupné sportoviště, dětské hřiště a oblíbené koupaliště. Atraktivní dominantou parku byl v 80. letech i vyřazený proudový letoun MIG 15.“

Obr.: Kumpánova zahrada – akvadukt, fotografie Václava Krupičky za začátku 40. let

V parku byl v 70. – 80. letech otevřen minigolf pro veřejnost. Vedení přádelny po restitučním řízení továrnu uzavřelo a vše bylo prodáno. Od roku 2018 jsou park a vila prohlášeny za nemovitou kulturní památku a od roku 2019 jsou ve vlastnictví města Slaného, které tu nechalo vybudovat park podle prvorepublikového Kumpánova návrhu.

Obr.: Kumpánova zahrada, fotografie Václava Krupičky za začátku 40. let

Tajemstvím zahalená socha, která se stěhovala po celém městě

Jednou z ikon současného parku je socha zvaná „Žena utírající se po lázni“. Její autor je zahalen tajemstvím, ale s jistotou víme, že dílo má své dvojče. To je umístěno v zahradě vily Švagrovských v Bechlíně u Roudnice nad Labem. Slánská socha se několikrát stěhovala. Nejprve patřila mezi dominanty parku Přibylovy přádelny, poté byla umístěna za jezírkem v areálu letního kina před jeho slavnostním otevřením v roce 1961. Po dalších 40 letech se opět přestěhovala a ozdobila parčík za Vlastivědným muzeem. Nyní ji můžeme najít na svém původním místě v Kumpánově zahradě.

Obrázek: Dvojče sochy v zahradě vily Švagrovských v Bechlíně

Kumpán vtiskl podobu i dalším zahradám ve Slaném

Josef Kumpán nenavrhoval ve Slaném pouze Přibylovu zahradu, ale i spoustu dalších soukromých zahrad a parků. Můžeme mezi ně zařadit například tu u vily továrníka Jaroslava Pály v Nosačické ulici čp. 1360 z roku 1936 nebo tu u vily mlynáře Františka Formánka v ulici Palackého čp. 1292 z roku 1937. Jeho návrhy realizoval v pozici zprostředkovatele zakázky stavitel Vilibald Hieke.

Kumpán jako čelní představitel zahradní architektury v období 20. a 30. let 20. století

Bohatí a vzdělaní lidé začali stavět luxusní vily v období 20. a 30. let 20. století, kdy se zahrady upravovaly volným krajinářským směrem a později byly doplněny o ozdobné prvky. Zahrady v této době byly již formálnější s velkým zastoupením travnaté vegetace a s drobnou zahradní architekturou. Hlavními představiteli, kteří svým projevem zasáhli celé tehdejší Československo, byli Josef Vaněk, Josef Miniberger, Josef Kumpán a Otokar Fierlinger. Zahrady se časem měnily s ohledem na změnu životního stylu a umělecké směry. Zahrady měly více obytných rysů a přibyly sportovní prvky (kurty, bazény, hřiště) díky rostoucímu zájmu o zdravý životní styl.

Obrázek: Kumpánův návrh sadové úpravy u bytových jednotek, Navrátilova ulice (1949)

Josef Kumpán (1885–1961)

Zahradní architekt Josef Kumpán, který stojí za návrhem a vybudováním Přibylova parku, se narodil v Mladé Boleslavi do zahradnické rodiny. Svou praxi získal ve Francii ve firmě Moser & Fils a v Německu u Jacoba Ochse. Během své kariéry vytvořil téměř čtrnáct set plánů soukromých zahrad, veřejných sadů, hřbitovů a sportovišť. Nebyl pouze odborníkem na tvorbu zahrad, ale také autorem publikací, jako je například bohatě graficky zpracovaná kniha „Novodobé zahrady“. Velmi aktivně prosazoval vznik zákona na ochranu krajiny a byl členem svazu okrašlovacích spolků. Po válce si založil vlastní projekční ateliér, který sídlil v Roudnici nad Labem a později v Praze. V archivu Národního zemědělského muzea v Praze lze nalézt největší sbírku plánů a osobní archiv Josefa Kumpána.

Zdroj: Článek vytvořen ve spolupráci s panem Jiřím Popovičem, kumpanovazahrada.cz, Diplomová práce Martin Nič.

Zdroj Obr.: Archiv z Vlastivědného muzea Slaný, pohlednice ze sbírky Jiřího Popoviče, bechlin.cz.