1938 - Případ Franz Ludwig, Cyklistický prapor 1 Slaný

Sdílet článek:

Téměř denně nás sdělovací prostředky informují o násilných činech teroristické povahy. Motivace jejich pachatelů je často spojována s radikalizací, o níž se zasloužilo jejich nejbližší okolí. Podobný případ nalezneme mimo jiné v historii spojené s bojem o pohraničí našeho státu. Ústřední postavou se stal vojín Franz Ludwig, vykonávající vojenskou službu u cyklistického praporu číslo jedna československé armády. Ve vypjatých dnech září 1938 použil svoji zbraň proti příslušníkům útvaru, v jehož radách sám sloužil. Způsobil tak jednu z nejtragičtějších události spjatých s ozbrojenými silami předválečné republiky. Na jejím začátku stála národnostní nenávist občanů Československa německého původu vůči Čechům. Na jeho konci smrt šesti mladých mužů, mezi kterými nechyběl ani sám vražedný střelec.

Po vypuknutí sudetoněmeckého povstání v západních Čechách se do prostoru dnešního karlovarského kraje přesunula 4.motorizovaná brigáda. Jejím úkolem bylo zajistit účinnou vojenskou pomoc státní správě při stabilizaci situace. V jejím rámci se nacházela 1.rota cyklistického praporu číslo jedna ze Slaného. Tato rota vyčlenila asistenční oddíl do obce Gossengrün u Falknova nad Ohří (Sokolov). Dnes ji najdeme na mapě pod názvem Krajková. Asistence byla vyslána v důsledku bojů o četnickou stanici o dva dny dříve. Boj si vyžádal oběti na české straně. Přesněji řečeno smrt četnického strážmistra Václava Rážetěžké zranění četnického závodčího Antonína Pokory a postřelení nadporučíka Otakara Stehlíka. Oddíl se skládal z velké části právě z vojínů německé národnosti. Jedním byl také Franz Ludwig. Zemědělský dělník z Bernartic u Žacléře, tiché povahy, poměrně dobře hodnocený nadřízenými. Po dvacáté první hodině osudného patnáctého září vzal do ruky zbraň a zahájil střelbu do příslušníků své jednotky. Nejprve zaútočil na velitele stráže desátníka aspiranta Antonína Krbce. K usmrcení mělo dojít dvěma výstřely. V následujících minutách pokračoval v palbě, přičemž za jeho oběť padli ještě další vojáci, konkrétně četař Stanislav Karešsvobodník Václav Čmeldavojín Bohumil Čapek a vojín František Netík. Do přestřelky se záhy zapojili četníci z místní stanice a pod palbu se dostal i autobus četnického pohotovostního oddílu, přijíždějící shodou okolností na místo. V nastalé situaci přišel ke slovu kulomet, nasazený četníky vystoupivšími z autobusu. Autobus vzápětí odjel pro další četnické posily. Střílející Ludwig se postupně přemisťoval. Jednu chvíli se ukryl pod osobní automobil četnického oddílu, kde náhodou seděl civilní řidič Josef Bláha. Ani jemu se nevyhnulo zranění. Své poslední útočiště nalezl vraždící vojín v budově poštovního úřadu. Po několika dalších ranách střelba umlkla. Vojáci společně s četníky vznikli do poštovní budovy. Franze Ludwiga zde nalezli s průstřelem hlavy. Rozhodl se ukončit svůj život v zoufalé situaci, obklíčen a bez možnosti vyváznutí. A úspěšně. Svým zraněním podlehl šestnáctého září. Takto popisuje tragickou událost hlášení velitel četnického oddělení Karlovy Vary, podané na Zemské četnické velitelství v Praze 16.9.1938 v 17:30.(1) Vlastní hlášení cyklistického praporu uvádí další detaily. Například se zmiňuje o tom, že des.asp. Krbec Ludwiga napomínal za neustálé opouštění služebního prostoru, přičemž mu následně poskytl dvě hodiny na odpočinek. Po tomto rozhovoru měla začít palba Ludwiga právě na zmíněného Antonína Krbce a další vojáky. Upřesňuje smrtelné zranění Franze Ludwiga: „Sebevražedným výstřelem se zasáhl do brady a projektil prolétl lebkou, přesto byl ještě nějaký čas na živu“. (2) Kromě toho uvádí jako střelce z kulometu vojína Strnada. Zde se hlášení cyklistického praporu zcela rozchází s hlášením četníků. Četníci však kulometem patrně nedisponovali. Proto je vojenské hlášení pravděpodobnější. Taktéž nesedí informace o hodnosti Oldřicha Strnada, který je uváděn jinými zdroji jako svobodník v záloze. Hlášení vojáků naopak zcela pomíjí zapojení četníků z místní stanice. Neuvádí příjezd četnického autokaru. Nezmiňuje se o přemístění Ludwiga na poštovní úřad. Uvádí jako místo střelby jen prostor pod osobním automobilem. Postřelený Ludwig měl být dokonce nalezen vedle stojícího vozidla. Jaká verze je ta správná  už asi nezjistíme. V každém případě na fotografii z místa činu je civilní vozidlo i autokar či chcete-li autobus.

Pohnutky Franze Ludwiga k vražednému řádění se nikdy nedovíme. Vzal si je s sebou do hrobu. Byl opravdu skrytým nacistickým fanatikem, jak uvádí Ivo Pejčoch ve své knize věnované cyklistickým praporům? Pak by mohla nezvládnutá nenávist k republice mladíka podnítit k osamocenému činu. Lze spekulovat o náhlém hnutí mysli. Bez ohledu na skutečnost předvedl Franz Ludwig velmi slušný výkon. Pět vojáků usmrtil, další, včetně civilního řidiče, zranil, přičemž všichni byli Češi. Vzhledem k tomu, že v oddíle bylo hodně německých vojínů, prokázal Franz Ludwig až překvapivou přesnost volby obětí. Tento fakt nabízí hned tři uvažované scénáře. Ten první se shoduje s oficiální verzí. Proste se pomátl, začal pálit a po nastalé přestřelce obrátil zbraň proti sobě. Až neskutečně velký počet zasažených osob lze přičíst náhodě. Prostě měl štěstí. Do akce trochu nezapadá jeho útěk na poštovní úřad, čímž ztratil možnost úniku. Jinak lze jeho výkon srovnat s hrdiny dnešních akčních filmů. Druhý počítá se zapojením kompliců. Ať z vlastní jednotky. Nebo henleinovských ordnerů z okolí. Tomu by odpovídala intenzita střelby. Hlášení velitele četnického oddělení Karlovy Vary dokonce uvádí 1-3 střelce. Zmiňuje se rovněž o záblescích výstřelů z prvního poschodí hotelu stojícího na protější straně ulice.Tím se do hry dostává místní obyvatelstvo. Dohodnutý plán pak pravděpodobně narušil nečekaný příjezd autobusu s četníky. Situace se podstatně změnila. Komplici Franze Ludwiga vzali do zaječích a obklíčenému vojákovi nezbylo než si vzít život. Hlášení nicméně jakoukoliv účast místních vylučuje. Přesněji uvádí: „Podle výsledku vyšetřování se zdá, že občané Gossengrünu neměli na případě účastnictví“(3). Třetí scénář je možná nejreálnější. Franz Ludwig zahájil palbu a bezpochyby zavraždil několik lidí. V nastalém zmatku se do přestřelky zapojilo tolik osob, že pár okamžiků stříleli proti sobě navzájem. Jeden ze zasažených – četnický vrchní strážmistr Václav Kožíšek – je uváděn jako raněný ze vzájemné palby četnictva a vojska. Zpráva četníků o průběhu tragédie pak byla napsána tak, aby veškerá vina padla na Franze Ludwiga. Ten už úřední verzi popřít přirozeně nemohl.

Obětem věnujme naši vzpomínku. Položili život za stát, v nějž věřili.
Oběti incidentu 15.9.1938

1.rota cyklistického praporu

  • Broženský František, četař, zraněn.
  • Čapek Bohumil, vojín, padl.
  • Čmelda Václav, svobodník, padl.
  • Kareš Stanislav, četař, padl.
  • Krbec Antonín, desátník aspirant, padl.
  • Lorenz Josef, vojín, zraněn.
  • Ludwig Franz, vojín, sebevražda.
  • Netík František, vojín, padl.
  • Strnad Oldřich, svobodník, zraněn.

ČS četnictvo

  • Kožíšek Václav, vrchní strážmistr, zraněn.

Ostatní

  • Bláha Josef, civilní řidič, zraněn.
Zdroj: www.martinmarek.eu

 

Sdílet článek:
Komentáře
  • Pavel Bartoníček Avatar
    Pavel Bartoníček - před 1 týdnem
    Pro podrobnější informaci o tématu doporučuji studii „Střelba mezi slánskými cyklisty v Gossengrünu“ ( autor Mgr. David Hubený, Ph.D.). Zveřejněna ve sborníku „Život a smrt v kraji pod Slánskou horou - Slaný a Slánsko ve XX. století“, vydaném v ediční řadě „Historie Slánska ve XX. století“ (184 stran) v říjnu 2019.

Přidejte váš názor

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Přihlásit se